Jak jsem doplnil Darwina. Část - 2.ad.5

11. července 2017 v 20:27 | selskyfilosof |  Moje logika
Ad. 5. - Časoprostor je nedělitelný ve smyslu duality na čas a prostor, vzniká pohybem hmoty. Časoprostor jsme na těchto stránkách definovali již více krát. Stručně připomeneme, že čas je trojrozměrný, prostor rovněž trojrozměrný, což vytváří kombinaci 3x3, jeho naplnění v devíti úrovních organizace každého místa časoprostoru. Tím se naplní kvantum časoprostoru a dochází ke kvalitativní proměně. To zákonitě umožňuje nekonečné skládání směrem ven, a nekonečnou dělitelnost směrem dovnitř. Pokud si to trochu dovedeme představit, pak jasně vidíme, jak jednotlivé univerzální zákonitosti filosofie Vesmíru jsou propojené, jak jedna zákonitost podmiňuje a umožňuje druhou, která z ní zároveň vychází a obráceně dokazuje první. Časoprostor je definován jako pohyb v čase, což samotné je nehmotné. Je to vlastnost něčeho, co již hmotné zákonitě musí být. Proto zcela logicky klade rovnítko mezi časoprostor a hmotu.

Definice hmoty pak zní:
"Hmota je časoprostor, u něhož nevnímáme pohyb základních stavebních částic."

Definice časoprostoru je:
"Časoprostor je hmota, u které nevnímáme pohyb základních stavebních částic."

Kdo pochopil univerzální principy Vesmíru, pak si uvědomí, že hmota a časoprostor jsou dvě polarity jedinečnosti zvané Existence.
Jinými slovy: To, co existuje, se pohybuje v prostoru a čase a je hmotné. To je náš Vesmír a vše v něm.

Abyste byli, existovali, musíte být hmotní a pohybovat se nejen v prostoru, ale i v nedělitelném čase, tedy časoprostoru. Pohybujete se vy, pohybují se vaše vnitřní struktury, pohybuje se krev, to je pohyb v prostoru. Zároveň stárnete, to je pohyb v čase. Toto jasně dokazuje nedělitelnost časoprostoru. Logika pak říká, že co není hmotné a co se nepohybuje, neexistuje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama