Kdy jsme v dualitě?

18. června 2017 v 22:26 | selskyfilosof |  Moje logika
Kdy jsme v dualitě, a kdy se nám daří již vnímat jednotu?
Dualita je velmi silný program, v jehož duchu jsme byli vychovávání od dětství, a okolní svět duálně na nás stále působí. Zbavit se tohoto programu a hlavně rozpoznat jeho působení a ovlivňování našeho myšlení je velmi těžké. Každý jsme dle universálního zákona jedineční a tak i jedinečně vnímáme okolí i dualitu kolem nás. Když jsem někdy kolem roku 2009 formuloval universální zákony Vesmíru, vůbec jsem si neuvědomoval, jak se stanou mým každodenním odhalováním jiného, nového pohledu na svět. Každá nová situace přináší pro mne pohled ještě duálního světa, a pak mé rozpoznávání. Kdykoliv pak čtu jakýkoliv text o jednotě, dnes velmi často rozpoznávám jeho duální výklad. Mnohdy mne to odradí od dalšího čtení, ale protože jsem se naučil nevnímat jen duálně, tak naopak mne to někdy inspiruje, nebo poučuje, kde já sám jsem v myšlení ještě duální. A tak se pokusím předat jednoduchý návod jak se učit a hlídat své myšlení, odpoutat ho od pravidel duality a nastolit svobodu svého já v jednotě.
Základem našeho úspěchu je uvědomění, uvědomění si, že dualita je dělení. Z filosofie vesmíru víme, že jedinečnost nelze dělit. Není + a -, není černá a bílá, není dobro a zlo, to jsou nedělitelné jedinečnosti, kdy bez jednoho neexistuje druhé. Jsou to dvě misky jedné váhy zvané rovnováha, když na jedné přidám, zároveň na druhé ubírám. Kdyby byl svět pouze černý, nikdy bych neviděl bílou, ale také bych nevěděl co je černá, neboť tu vnímám pouze v existenci s bílou. A co je dobré pro jednoho, může být zlé pro druhého, vše záleží na tom, kdo jsem, kde jsem, jaký časoprostor tvořím. Nekonečné množství příkladů.

Co z toho vyplývá pro naše myšlení?
Kdykoliv, kdekoliv, cokoliv sledujete, pozorujete, posuzujete tak, že vnímáte pouze jednu misku váhy, pak věřte, jste stále v dualitě.Velmi obtížné je rozeznat, co jsou dvě jedinečnosti a co jsou dvě polarity. Dualita nás naučila vnímat opak, protiklad jako dvě samostatné jedinečnosti. Pokusím se přiblížit na dnes rovněž často zmiňovaném ženském a mužském principu. Pokud ho popisuji a dělám závěry odděleně, jsou vždy duální. Ženský a mužský princip je rovněž nedělitelný a nemohu jej pochopit odděleně. To co nás mate, jsou dvě jedinečnosti, žena a muž, neboli samec a samice jako dvě polarity jednoho druhu organismu. Vnímám-li druh, člověka, nebo třeba psa domácího, pak jasně musím vnímat jedinečnost tohoto organismu s jeho dvěma polaritami, tedy mužem a ženou, samcem a samicí. Ve smyslu daného druhu je nedělitelné, neboť neexistuje člověk žena a člověk muž. To jsou pouze dvě polarity jednoho druhu zvaného člověk. Jakmile začnu hovořit pouze o ženě, nebo muži jako samostatné jedinečnosti, pak si musím uvědomit jejich polaritu a v jejich časoprostoru je sledovat.
Co je polaritou muže a ženy? Je to to, co dnes nazýváme ženský a mužský princip.
Co je to mužský a ženský princip? Opět jednoduše: Je soubor vlastností, neboli funkcí dané hmoty.
Obě jsou součástí, jak muže, tak ženy, podrobněji jsem to popsal v sexualitě člověka. Soubor vlastností charakterizující muže, mužský princip se u muže projevuje vně, směrem k vnějšímu světu, uvnitř je však druhá miska váhy a to je soubor vlastností charakterizující ženu, tedy ženský princip. U ženy je to zcela obráceně, vně se projevuje ženský princip, uvnitř miska váhy je vyrovnávána mužským principem. Zkusím jen velmi jednoduše ukázat na třeba těchto třech vlastnostech. Síla, romantičnost, duchovno a vztah ke hmotě - materialismus. Síla muže se projevuje vně především větší svalovou hmotou a jejím projevem k vnějšímu světu (agresivita, dobyvačnost, materialismus, soutěživost…), uvnitř pak na misce vah se projevuje slabostí (duševní labilita, psychická slabost vedoucí k depresím až šílenství, častější sebevraždy, celková slabost vnitřních orgánů…). Žena naopak se vně prezentuje menší svalovou hmotou a celkovou křehkostí, plačtivostí, duševní labilitou - náladovostí, uvnitř pak na misce vah se projevuje obrovskou silou (silná vůle přežít, zajistit potomstvo, velké materiální potřeby, celková síla vnitřních orgánů…). Romantičnost má rovněž nekonečné množství podob, tak to zkusím s večeří: muž vidí romantickou večeři v co možná nejdrsnější přírodě, sám ulovil, sám připravil, neřeší prostředí případného následného spojení. V drsném prostředí je naopak pak schopen co nejemnějšího kontaktu a projevu své touhy. Žena naopak romantickou večeři vidí v co nejútulnějším prostředí, teplo, okázalost, kvalitní jídlo …, v případném následném spojení pak očekává většinou mužnost spojenou se silou a výkonem. Duchovno a materialismus se v mužích projevují jejich uměleckou tvořivostí (hudba, literatura, malířství…). Vztah ke hmotě se pak projevuje především v dobyvačnosti a touze shromažďovat, kvalita a stav hmoty již není tak podstatný, znáte to, "vždyť ta lednička, pračka, sedací souprava je ještě dobrá, proč bychom měli kupovat novou…". Duchovno ženy je zaměřeno na duchovní autority a duchovní řády, vyžadují pak precizní dodržování v životě i v zaměstnání, materiální hodnoty pak musí být dostatečně prezentační, nezáleží tolik na funkčnosti, jako na prezentaci v okolí. Tak teď jste si řekli, to je nesmysl, já takový nejsem, já taková nejsem. Úkolem nebylo vás někam zařadit, ani vaším úkolem není to brát osobně a srovnávat se. Úkolem je ukázat vnímání nedělitelnosti těchto principů ve vás, ve vašem okolí, v pohledu na ostatní. Nezapomeňte, že každý jsme jedinečný a máme jedinečné zastoupení jednotlivých vlastností mužského i ženského principu v sobě. Když ho pravdivě rozpoznáme, můžeme pak pochopit všechny situace i vztahy do kterých vstupujeme. Ženský a mužský princip v každém z nás je tedy jedinečný a je výsledkem organizace Vesmíru, je jeho opět nedílnou součástí. V tomto časoprostoru převládá na misce vah mužský princip, ale pozor ne jen v mužích, ale i v ženách. Současný svět je takový proto, že i mužský princip v ženách vyžaduje určité typy mužů. Podívejte se na inzeráty, převládají mužské, přestože jich je v naší populaci trochu méně, díky své vnitřní slabosti, dříve umírají. Jsou to většinou takoví hodní, nenápadní domácí kutilové, spíše se silnějším ženským principem, netoužící po žádné reprezentaci, ale klidném, nenápadném životě. Ženské inzeráty, kterých je podstatně méně, přestože v populaci převládají, pak přednostně vyžadují muže finančně vyrovnané dostatečně reprezentativní. Toto je přirozená potřeba ještě rozpínajícího se časoprostoru.
Proto, pokud jste správně pochopili, už víte že, ženu nemůžete ztotožňovat s ženským principem a muže s mužským principem. V populaci přibývá těch mužů, u nichž je ženský a mužský princip vyrovnaný, nebo dokonce ženský převládá, naopak, je ještě hodně žen u niž převládá mužský princip. Proto jsou tito muži zatím většinou samotní. Pokud jste správně pochopili, pak již chápete rozdíl mezi dualitou a dipolaritou. Podle duality jsou muži takoví a ženy takové. Dipolarita pak jasně ukazuje jen na projev určitých vlastností ženského a mužského principu v každém jedinečném jedinci.
Budete-li se učit takto vnímat své okolí, pak se budete blížit jednotě a duální vnímání se vám snadněji bude odhalovat. Sledujte polaritu dobra a zla v rozmanitých situacích, moc a nemoc, a další polarity…

Vždy hledejte a sledujte, co se děje na druhé misce váhy, když chcete pochopit tu první.
Pamatujte, že každé vně má i své nedělitelné uvnitř, které umožňuje právě to vnímané vně.

P.S. Autora: Pomohlo vám to? Máte nějaké pochybnosti? Klidně napište, já nejsem žádná autorita, žádný génius, jen jeden z vás, co se rád podělí o své vnímání světa. sf.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Míla Míla | 21. června 2017 v 8:54 | Reagovat

Dobrý den,děkuji za velmi přínosný článek, alespoň pro mě. Nedavno jsem se o toto téma dost zajímala a hledala různě po netu info. Bohužel, nic tak dobře vysvětlujícího jsem nenašla. Mám z toho pocit, že jsme bytosti zahrnující vše, jen někdo má funkci samce a někdo samice:) Máme všechno a stejně. S ohledem na pohlaví. Jinak je to jedno, všechno je to v úhlu pohledu na situaci a myšlení. Ještě si toho začít všímat v běžném životě, vidět to a cítit. Připomělo mi to ten úžasný pocit, který jsem zažila, kdy všechno bylo vším, stejně dokonalé, správné a propojené. Děkuji

2 Radka Radka | 12. října 2017 v 21:57 | Reagovat

Ahoj, dobré články ale velmi špatně se to čte, pro oči takové nepříjemné (žluté písmo, černé pozadí) ....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama