Jak jsem doplnil Darwina. Část - 2.ad.2

3. června 2017 v 22:00 | selskyfilosof |  Moje logika
Ad.2 - Vše co platí pro tzv. neživý Vesmír, platí i pro to, co nazýváme život. Problém vnímání života je spojen s vnímáním časoprostoru. Jsme schopni obsáhnout časoprostor jednoho lidského života, jedné generace a částečně vnímat dnes historicky zaznamenaný čas. Dalším problémem vnímání života je pohyb. Vědomě máme zakódováno, že co se pohybuje, (myslím tím pohyb způsobený vlastní energií), je živé, čím lépe se pohybuje, tím nám připadá živější. Názorným příkladem jsou rostliny, pro naše vnímání jsou málo pohyblivé, tedy přestože víme, že jsou živé, jejich život přijímáme jako nějaký nižší, méněcenný a všeobecně z lidské pozice tak s nimi zacházíme. Dokonce ve významu svého jazyka nepoužíváme spojení "zabil jsem rostlinu", "zabil jsem největší stromy v pralese", "zabil jsem starou jabloň" … Máme na to běžná spojení, jako vykácel, vyplel, zlikvidoval. To je podstata lidské nadřazenosti, nad vše živé. Stále nechápeme, že jsme součástí živého Vesmíru a že všechny organismy mají nezastupitelné místo v tomto Vesmíru. Paradoxem je, že náš vědomý mozek není schopný uvědomit si základní podmínku naší existence a tou je kyslík, bez něhož bychom přežili jen pár sekund. Po osmi minutách bez kyslíku začínají právě nejdříve umírat naše neurony. A kyslík je tu jen díky rostlinám. Neumíme přijmout rostliny jako naše dárce života a neskutečně nehorázně se k těmto organismům chováme. Velkým omylem současné vědy je, že inteligenci a myšlení spojují pouze se stavbou nervové soustavy živočichů. Proto věda není zatím schopna akceptovat inteligenci rostlin, přestože již máme pro ní důkazy. Vůbec pak přijmout inteligenci hmoty, molekul, atomů, částic…Jednoduché fyzikální zákony řídí celý Vesmír a vše v něm. Platí to jak pro tzv. živé i neživé. Je pravda, že současná věda nám komplikuje vnímání jevů kvantovou teorii, ale velmi brzy vědci dospějí k závěru, že kvantové chování částic není nic jiného, něž základní fyzikální zákony na úrovni částic. Stejně je to s chemií, která je pouhou fyzikou na úrovni látek, molekul a atomů. Všechny jevy v našem těle, naši mysli i naší společnosti podléhají stejným přírodním zákonům, které známe a víme, že platí pro tzv. neživou přírodu. My ve své nadřazenosti nejsme zatím schopni připustit na jedné straně inteligenci prvotních organizmů, nazýváme je nižší. Na straně druhé své myšlení nadřazujeme i nad základní přírodní zákony. Měli bychom si konečně uvědomit, že jsme z hlediska vývoje na planetě Zemi teprve rodící se identitou hmoty, jsme oproti jiným organismům teprve nemluvňata, tedy naše inteligence zdaleka nedosahuje inteligence vývojově starších organizmů. Vše je opět jen otázka vnímání daného časoprostoru, my ve svém časoprostoru zatím jen tápeme a balancujeme na hranici vyhynutí - uplatnění se v daném časoprostoru.

Jak se uplatňují jednotlivé jednoduché přírodní zákony v našem životě, od osobních prožitků až po společenské události? Mohl bych představit nekonečnou řadu příkladů, to není úkolem tohoto psaní, uvedu jen jeden příklad za všechny. Zákon rovnováhy, vyrovnávání jak hmoty, tak to, co vnímáme jako energií, nebo společenský vývoj. Uvědomte si, že je vždy "vně a uvnitř", každá jedinečnost na své úrovni je oddělena od ostatních jedinečností. Má své hranice, slupku, obal, a pod. Žádný obal není absolutně nepropustný, proto filosofie Vesmíru hovoří o membráně, která je vždy nějakým způsobem propustná. Jestliže viry, bakterie, prvoci, ale i vyšší organismy si vytvoří ochranný obal pro nepříznivé podmínky, jako třeba australské žáby, aby v období sucha nevyschly, pak membrána je nepropustná pro vodu směrem ven, ale přijdou-li deště, voda se dostává dovnitř a membrána se rozpouští. Na stejném principu fungují i membrány ostatních organismů. Membrány jsou vždy jedinečné a specifické, propouštějí oběma směry vždy žádoucí látky, pro daný organismus. I naše kůže je propustná pro některé látky ven, jako je třeba pot, a některé dovnitř, díky tomu můžeme aplikovat různé krémy a masti. Bohužel se můžeme i prostřednictvím kůže otrávit.

Na úrovni států pak vytváříme různě dokonalé membrány - státní hranice. Státy pak fungují jako jedinečné organismy, hranice jsou rozmanitě propustné, od totalitních systému jejihž hranice jsou sice nepropustné pro jednotlivce, ale už dost těžko brání propouštění informací, až po unijní hranice, které umožňují zcela volný pohyb. Jednoduchou membránou se může stát i běžná přírodní překážka, horský hřeben, řeka nebo oceán, ale také čas. Zákon rovnováhy Vesmíru pak zajišťuje vyrovnávání nesrovnalostí dvou časoprostoru při jeho vývoji - organizaci. Vyrovnává se energetický potenciál hmoty, především pohybem základních hmotných částí mezi dvěma časoprostory. Hybným potenciálem tohoto pohybu je rotace, která srovnává dostředivou a odstředivou sílu, vyrovnává poměry mezi vnitřním a vnějším. Vím, asi trochu víc odborné a složité, dále už opět budeme konkrétní na jednoduchých příkladech. Vezměme dva stejnorodé různobarevné roztoky. Slejeme je dohromady, vznikne barevný obraz v nebarevném roztoku. Necháme-li to na Vesmírných rotačních silách, po určitém čase pohyb molekul oba roztoky promísí v jednobarevný roztok. Chceme-li to urychlit, posílíme rotaci a roztoky promícháme. Dosáhneme stejného efektu za kratší čas. Stejný zákon rovnováhy, vyrovnává hustotu částic mezi dvěma časoprostory. Na tomto principu přijímají živiny jak rostlinné, tak živočišné buňky, membrány pak určují propustnost pro určité látky. Přírodovědci to nazývají osmóza, osmotický tlak. Časoprostor s větší hustotou, tedy vnitřní prostředí buňky nasává vodu s živinami přes membránu dovnitř buňky. Přehnojím-li rostlinu, tedy dodám hnojivo s větší koncentraci, než je prostředí buňky, pak buňku vysaji - rostlinu tzv. spálím. Princip rovnováhy, osmózy probíhá jak na úrovni molekul, tak na úrovni větších jedinečností jako jsou jednotlivé organismy, tak třeba lidé. Migrace zvířat na africké savaně, nebo migrace ptáků není nic jiného než osmóza mezi časoprostorem s hustou zásobou živin a časoprostorem s vyčerpanými živinami. Membránou v tomto případě je čas, který určuje bohatost daného časoprostoru. My si nyní všimneme migraci lidí, stěhování národů, v průběhu nám známe historie a pokusíme se ukázat její zákonitost, ale také možnost ji zastavit, pouze a jen vyrovnáním energetického potenciálu daných časoprostorů. Nebudeme zmiňovat všechny migrace, stěhování národů, ani se nebudeme věnovat jednotlivým vnitřním energetickým proměnám. To si necháme pro historii, dějiny probíhající v duchu jen elementárních přírodních zákonů. Začneme celkem nedávnou, dobře zdokumentovanou migraci obyvatel Evropy do Severní Ameriky. Evropa průmyslovou revolucí energeticky zahustila svůj prostor. Lidská nadřazenost způsobila, že energetické rozdělení bylo ve velké nerovnosti. Malá skupina obyvatel soustředila obrovský majetek, ostatní tvůrci energie byli ve většině, ale neměli přístup k této energii, obchod stagnoval, nastala krize. Objevením Nového světa se zpřístupnil prostor nakumulované potenciální energie v řídkém osídlení a bohatství přírodních zdrojů. Obyvatelstvo Ameriky, indiáni byli ve svém časoprostoru vyrovnání s využívaním vlastních přirozených přírodních zdrojů. Jejich vývoj měl velmi řídký hmotný energetický potenciál, na druhé straně velmi vyvinutý, bohatý duchovně energetický potenciál. To byl důvod, proč se nedali zotročit a byli téměř vyhubeni. Evropané pak byli především hmotným energetickým potenciálem přímo nasávání, žádná membrána již nefungovala, cesta přes oceán byla vyřešena. Prostor byl původním obyvatelům jednoduše ukraden. Nadbytek hmotné energie způsobil nasávání dalších lidských jedinců, ale energetická rovnováha by to zpomalila, proto byli dovážení otroci, kteří díky opět lidské nadřazenosti měli minimální přístup k tvořící energii, ta jim byla opět kradena. Tím došlo k ekonomickému růstu, nahuštění hmotné energie a opět k nerovnováze, energetické hustotě. Časoprostor Severní Ameriky, dnes stejně jako Evropa nasává z energeticky řídkých - chudých zemí jejich obyvatelstvo. Již neexistuje časoprostor s řídkým osídlením a volnými energeticky bohatými oblastmi, ty patří většinou nadnárodním společnostem, které bohatství opět čerpají již do bohatě zásobených zemí. Osmóza je přírodní zákon, který nelze obelstít lidskou nadřazeností, proto její současný směr je pohyb lidí do prostředí s bohatou energetickou zásobou. Zastavit tento proces může jen opětovné vyrovnávání energie mezi těmito prostředími. To by ovšem znamenalo, že většina vytvořené energie v těchto zemích by zůstávala v tomto prostoru. Na to není současná populace bohatého světa ještě připravena. Přírodní zákony však budou řešit tuto situaci po svém. Jak? To by bylo již politizování a to už vůbec není záměrem tohoto psaní, ani tohoto blogu. Je jen mým pohledem do současného časoprostoru. Nezapomeňte, stojíte-li na břehu řeky, vždy je jeden pravý a druhý levý, na jednom vidíte stejnou řeku plynout doprava a na druhém do leva, to je přírodní zákon a ten ani lidská mysl nemůže změnit. Chtěl jsem pouze ukázat, že současná migrace obyvatel je zcela jednoduchý přírodní zákon osmózy a je na lidech jak rychle se zbaví svého nadřazeného vnímání a uvědomí si, že přírodní zákony platí i pro lidskou populaci. Jsme součástí Vesmíru a vněm platí stejné zákony pro vše.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama