Prosinec 2012

Mé poslední bláznovství na poslední dny.

16. prosince 2012 v 13:50 | selsky filosof |  Moje bláznovství

Mé poslední bláznovství
na poslední dny.

Poslední bláznovství proto, že již se bláznivým nebude jevit,
poslední dny proto, že vše již bude jiné.

Než si zcela v klidu a jednoduše odpovíme na jedinou otázku posledních dní:
"Co se stane 21.12.2012?
Prosím ještě jednou, abyste si představili skutečnou reálnou existenci magnetu
"kamene mudrců",
kterou vám opět připomenu.

"Namalujte si na papír obdélníček ve tvaru školního magnetu, který jsme si představili v minulém článku. Namalujte ho tak, že dejme tomu červená půlka bude nahoře, modrá dole.
Do horní půlky namalujte třeba pět koleček, do dolní stejný počet. Kolečkům přidělejte očička a nosánky opět tak, že všechna se dívají směrem nahoru, směr je zákonitý, to víme, neboť pokud si kolem magnetu namalujeme siločáry, směřují od horního pólu k dolnímu, všichni se dívají nahoru.
Je-li magnet celkem, mohu přesně v polovině udělat silnou čáru dělící magnet na dvě polarity, nikoliv dvě poloviny, protože dělení v kterémkoliv místě vytvoří opět dvě polarity, nebudu mít nikdy červenou a modrou, ale vždy opět červenou i modrou.
Toto je universální vlastnost Vesmíru i jeho všech částí."

Tak a nyní si můžeme představit jednoduchou a prostou vlastnost, v čem se vlastně liší tvářičky v horní a dolní části magnetu.
(Jednoduchost a prostost jsou skutečným universálním tajemstvím Vesmíru.)
Rozdíl je jediný a spočívá ve směru pohledu, který je stejný a přesto vše měnící. Všichni se dívají nahoru, ale…
Podstata rozdílu je ukrytá v dané polovině jedinečného celku.
Ano je to čára, kterou jsme si zvýraznili.
Je to místo v rovině, kde všechno začíná a všechno končí.
Je to střed.
Je to stav nula.

Je to absolutní rovnováha.

Tvářičky v horní polovině magnetu se koukají směrem nahoru, směrem ven, čára rovnováhy je za nimi, nevnímají rovnováhu a jejich konání je vzdaluje od rovnováhy.
Tvářičky v dolní části magnetu se koukají směrem k čáře rovnováhy, vidí jí stále před sebou a jejich veškeré konání směřuje k rovnováze.

To je jediná změna, kterou lze očekávat 21.12.2012, pokud opravdu Slunce a Země projde galaktickým středem.

Nic se nezmění, a přesto vše bude jiné, v duchu universálního zákona Vesmíru, kdy Nic se mění ve Vše a Vše se mění v Nic, tak jak se snažím Vám to popisovat na těchto stránkách již tři roky.

Myslím, že se naplní jeden verš z mého proroctví, které jsem tehdy napsal, a ani netušil, jak k němu opět dospěji.
Citace:
"Svět starý, proměny děsí se,
magnety myšlení změní se.
Vážení, učení v blázny se promění,
blázni pak pozvednou učení."

Přeji vám mnoho krásných chvil v rozjímání a děkuji za pozornost, přizná se, že se nemohu dočkat, kdy tyto texty budou daleko více, srozumitelnější a jasnější.

P.S. I
Přidám pár veselých proměn vnímání, které jen odhaduji, neboť i já jako všichni jsem v horní půlce magnetu a i mé vnímání podlehne proměně.

- Dívali jsme se ven, nahoru, k oblakům, k Bohům, k mimozemšťanům, zaplavili a zaplnili jsme planetu Zemi, ale zákonitě. Uzavřeli jsme kruh lidského pokryvu Země, už nemáme kam jít, jsme uvnitř uzavřené soustavy. Rovnováhu jsme měli za zády a směřovali od ní. Celé naše konání se zaměřovalo na vnějšek. Země se přehoupne a my spatříme rovnováhu, ale také se staneme součástí uzavřeného celku, soustavy. Zde se naplní zákon nepřímé úměry. Už nebude platit čím víc tím víc, ale čím víc, tím méně, zákonitě budeme cítit nutnost rovnováhy. Nemyslíte, že to Země má hezky naplánováno, završení globalizace lidské civilizace a její přechod přes galaktický střed?
- Co naše vnímání? Teď již veseleji, třeba móda: chtěli jste být jiní, ale někomu se podobat, podle někoho oblékat, zbavovali jste se vlastní jedinečnosti. Uvědomíte si, že tím že nic na sobě nezměníte, zůstanete zaručeně jedineční. Co asi na to kosmetický průmysl? Kudrnatí si budou vážit své kudrnatosti, rovné vlasy budou stejně cenné pro jejich majitele, blonďáci budou chtít být blonďáky a brunety brunetami, neboť jenom takto zůstanou jedineční.
- Dnes vás nebudu zatěžovat vnímáním energie, vědy, ani politiky, jen ještě jeden humorný příklad, který jsem si již v praxi ověřil. Budete se dívat do sebe a vnějšek ztratí svou moc. Z vnějšku na vás někdo působí tím, že vám třeba nadává, používá vulgarismy, ale najednou si uvědomíte, že "vůl" je velice pracovitý a obětavý jedinec, že dámské přirození, kterým vás někdo označí, je nejúžasnější místo na Zemi, kolem něhož se točí celý svět, nazve-li Vás někdo pánským přirozením, není to náhodou symbol mužnosti, plodnosti, schopnosti tvořit nové?
I takto se může projevit obrácené vnímání.
- A tak zlato bude jen žlutý kov, peníze jen nositeli energie a energie bude jen vydaná a přijata, zmizí nadřazenost, která v uzavřené soustavě nefunguje, nebude králů, nebude politiků, nebude lépe placených za nadřazenou energii, ta je z hlediska fyziky rovnocenná.

Rovnováha není být všichni stejní, stejné se dá dělit, ale naopak být každý jedinečný, jedinečné nelze dělit, pro fungující celek je nepostradatelné.

P.S.II
Kdyby náhodou četl nějaký vědec, tak jednoduchý důkaz toho, že i váš směr vnímání se změní:
Hledáte po staletí antihmotu, ale hledáte ji pomocí zákonů hmoty, které se domníváte, že budou platiti pro ni, jen obráceně - to je dualita, dipolarita to vylučuje.
Jednoduchý důkaz, bez jakéhokoliv měření a vážení.
Již ho použil i Einstein, když vyvracel existenci Ďábla.
Světlo a Tma,
světlo existuje díky tmě a tma díky světlu, přestože světlo je měřitelné, tak tma nemá žádné vědecky dokazatelné vlastnosti, z hlediska fyziky neexistuje a přesto je vnímatelná.
Je dipolaritou světla.

Jednoduchý pokus:
Místnost plná světla - postavím-li světlu překážku, tak mám stín, možná i tmu.
Místnost plná tmy - postavím-li jakoukoliv překážku tmě, neobjeví se světlo.
Proč?
Protože světlo má svůj zdroj, tma je všudypřítomná.
Její intenzitu nelze měřit, ale jen pozorovat podle intenzity světla.
Stejné je to s antihmotou, nemůžete najít její částice, neboť žádné nemá.
Je stejně jako tma všudypřítomná a pozorovatelná.
Je to jako s kolem, po tisíce let jsme se na ně dívali na obloze, až jednou někoho napadlo je spojit osou. A kolo bylo na světě.
Kde je tedy antihmota?
Máte ji po tisíce let stále před sebou.

Je to vaše myšlenka.
Má stejné vlastnosti jako tma, je a neexistuje, nedá se měřit, ani vážit.
Jejím existenci potvrzuje mozek, jeho intenzitu můžete měřit, na hranici jeho potenciálu je myšlenka, tu už měřit nemůžete, tak jako na hranici potenciálu světla je tma, která je rovněž neměřitelná.
A tak vám dávám další odpověď a těším se, až začnete vnímat.
Kolo vědy se rovněž uzavírá a nastoupí opět filosofie, která byla na počátku všech věd, ta se opět stane jejich výchozím bodem, díky filosofii Vesmíru a jeho universálních zákonitostí.

Přeji úžasné chvíle rozjímání při přechodu přes galaktický střed.
sf.

Odešel přítel.

8. prosince 2012 v 14:21 | selsky filosof |  Moje antidepresiva

Odešel přítel, kamarád,
můj chlupatý černý pes.


Zlobil i pěnil mi krev,
konejšil můj bolestný dech.
Hlídal a cenil svůj hněv,
přítel němých tváří všech.

V mém srdci čerstvá je prázdnota,
mé dlaně srst tvá už nehladí.
Na dvoře tichá zvláštní to samota,
srdce jen vzpomínky pohladí.

Věřím, že v psím jsi Ráji,
Slunce hřeje, jak v Máji,
co, nedal jsem Já,
snad Andělé dají.

Tvůj přítel člověk.

Mým přátelům blogu. Část druhá.

1. prosince 2012 v 23:00 | selsky filosof |  Moje rozluštění 2012

3.
Můj stále živěji přijímaný pohled.
Jsem starý chlap a jako malý kluk si stále hraji s magnety, snažím se je pochopit, někdy si s nimi i povídám.
Magnet je pro mne kámen mudrců.
Vím, že vše je v našem Vesmíru dipolární.
Každý celek má dva póly.

A to i prostorově.

Země severní a jižní.
Východ a západ.
Vně a uvnitř.

Vaše tělo hlava a pata.
Čelo a týl.
Vně a uvnitř.

Naše galaxie nahoře a dole.
Vlevo a vpravo.
Okraj a střed.

V této chvíli je středem našeho zájmu polarita sever, jih. Bylo by vhodné, kdybyste si ve škole půjčili malý plochý magnet, který je asi osm centimetrů dlouhý, dva centimetry široký a asi osm milimetrů tlustý, zbarvený půl červeně, půl modře, slouží jako obyčejná učební pomůcka.
Pro mne však kámen mudrců, který dokázal odpovědět na mnohé otázky a dnes odpoví i na tu, kterou mu klademe.
Má své označení severního a jižního pólu, ale pro nás opět dnes nepodstatné.
Podstatné zůstává, že má dva póly, když ho položíme pod papír a nasypeme kovové piliny na papír, tak nám ukáže svou sílu v podobě siločar, do kterých dokáže piliny uspořádat.
Vytvoří směr siločar v lineární rovině shora dolů a u této představy zůstaneme.
Máme před sebou magnet, nahoře červený dole modrý, který nám vytvořil obrazec siločar, směr toku magnetické energie od severu k jihu, od červeného k modrému.
Polaritu má vše ve Vesmíru, naše Země, tedy i naše galaxie.
Nyní již stačí si představit, že horní talíř je červený a dolní modrý.
Směr siločar, ale i energie v horním talíři směřuje ven, v dolním talíři dovnitř.
Logické.

Co z toho vyplývá?

Všechny struktury uvnitř magnetu mají stejnou polaritu, tedy i naše Země. Jestliže si představím magnet v lineární rovině jako řadu lidí za sebou dívající se stejným směrem, pak jeden pól je obličej, druhý týl. Kdekoliv tuto řadu přeruším, směr je zachován a přeříznu-li magnet v půlce, tedy v místě kde končí červená a začíná modrá, stává se opět z červené části polovina modrá a z modré části polovina červená. Stejným způsobem si mohu představit, že když chci spojit dva magnety za sebou, opět musím zachovat směr, obličeje zařadit za týl, jinými slovy severní pól přiložit k jižnímu, jinak se budou odpuzovat.
No a nyní již můžeme vizualizovat pohyb naší Země v galaxii při přechodu z horního talíře do spodního přes rovinu tzv. galaktického středu.

Byli jsme v prostoru, kde směr energií směřoval ven, obrazně dívali jsme se ven, nad sebe, k Bohu na nebesích, k inteligencím ve hvězdném prostoru. Nyní, přejdeme-li přes galaktický střed, pak zákonitě se ocitneme v prostoru, kde tok energií směřuje k nám a začneme se dívat dovnitř do sebe, hledání Boha v sobě, hledání vlastní inteligence.

A to bez rozdílu, bez zásluh, jen se svým vědomím, srdcem a tělem.

Změní se naše vnímání reality.

Jak?

Jestliže jsme doposud žili, jak říká filosofie Vesmíru "vteřinu a dál po velkém třesku vlastní myšlenky", budeme v prostoru, kde se žije "vteřinu a víc před vlastní myšlenkou".
Co z toho vyplývá?
Já jsem spokojen i šťasten, že jsem dospěl k takovéto představě, neboť se ztotožňuje s mnohými mými vizemi, o kterých jsem sám pochyboval a nebyl schopen mnohé napsat.

Dnes přidám ještě pár představ, ale vše je na vás, co s takovou alternativou uděláte, neboť v tomto případě zůstáváte sami se sebou a je jen na vás jak se zachováte. Už nemusíte nikoho poslouchat, ale také se nemůžete spoléhat, nemůžete přenášet odpovědnost, budete skutečně odpovědni jen a jen za svůj život.

Pár mých pohledů k přemýšlení:
Žít vteřinu a víc před vlastní myšlenkou, co to znamená?

Vědci, stejně jako každý z vás, mají-li problém, vytvoří myšlenku a snaží se jí řešit.
Jsou jistě z našeho pohledu úspěšní, vždy když ho vyřeší.
To je základ současného vědeckotechnického pokroku, ale je to pohled ven, otevřená soustava a vše potřebuje energetickou dotaci. Vzhledem k dokonalosti přírody a geniality Vesmíru jen směšné hračky, vyžadující cizí energii.

Potřebujeme vodu do stometrového mrakodrapu, vymyslíme soustavu čerpadel s obrovskou náročností energie.
Stometrový strom to vyřeší sám, nepotřebuje žádnou energii, využívá schopnosti vody se tam samotně vyšplhat.
Pracujeme v dolech v hloubce, potřebujeme tam vzduch, vymyslíme systém ventilace pomocí větráků a spotřebováváme opět obrovské množství energie.
Mravenci mají mraveniště asi metr vysoké, ale také hluboké, přesto nemají žádný ventilátor na vhánění vzduchu do nejnižších pater, využijí vlastnosti vzduchu se tam dostat.
Stavíme domy v tropech a máme problém s teplem, vytváříme systémy klimatizace s obrovskou spotřebou energie.
Termiti staví svá sídla ve stejných podmínkách, přesto je teplota uvnitř bez klimatizace přijatelná a stálá, využijí schopnosti vzduchu se ochlazovat.
V čem je to tajemství?

Filosofie Vesmíru má na to univerzální zákon, který byl již několikráte zmíněn.
"Vše je postaveno tak, aby to správně fungovalo, a vše funguje tak, jak je postaveno."

Změní se tok energie, změní se naše vnímání, i vědců.

Doposud viděli funkci a podle toho stavěli,
začnou vidět stavby a realizovat funkci.

Začneme obráceně vnímat, dokonalost všeho, co nás obklopuje, co se vyvíjelo po milióny let, budeme zbaveni hloupé nadřazenosti a schopni využívat mistrovství a genialitu pro nás doposud nižších tvorů.
Znovu objevíme jen svou vlastní energii.
Třeba, že na výrobu jedné kilowaty elektrické energie je třeba postavit důl, nakopat uhlí, přepravit uhlí, postavit elektrárnu, postavit rozvodné sítě, vše udržovat, abychom získali světlo, teplo, pohon. Toto všechno spotřebuje obrovské množství lidské energie, kterou marníme.
Fungujeme jen proto, že jsme ji kradli z vnějšího prostoru chudého světa a levné pracovní energie.
Globalizaci jsme uzavřeli soustavu, ta neumožní ovládání, ale naopak nadřazenost zruší.
A stačí, aby jen část z nás této energie odevzdala celku tím, že místo kopání uhlí bude šlapat na kole, malém generátoru.
Každý "nižší" tvor na této planetě bohatě vystačí s vlastní energií, je inteligentní, nepromarní ji, neprodává ji, ale ani ji nenadřazuje.

Vědci pochopí, že tvar a časoprostor jsou nositeli energie.

Vaše osobní vnímání?
Uvidíte, pochopíte, že vše, co jste si mohli koupit, nemá pro vás cenu.
Co jste si nemohli koupit je všudy dostupné, zdraví, přátelství. Láska, sounáležitost.
Začnete tvořit komunity ne na základě vlády, ale funkčnosti všech.
Budete se smát svým nadřazeným pohledům.
Energie vnímání bude plynout všem stejně jako světlo, a nebudete ji moci dělit, nadřazovat, bude na každém jedinci, jak jí využije.

A naplní se Kristova slova, ale v obráceném vnímání:
"Bohaté propustil s prázdnou a chudé obdaříl dobrými věcmi."

Bohatí duchem odejdou šťastni, neboť již více nemohou dostat.
Chudí duchem obdrží dary vnímání, s nimiž musí naložit jen dle svého vlastního srdce.

Vnímání partnerství?
Je zajímavé, že můj pohled na vztahy se vůbec nezměnil od doby, co jsem začal psát, jen nebyla odvaha pokračovat v knize o sexualitě.
Ani dnes nemám více odvahy, nesnáším "tajné", nic není tajné, rád vám odpovím na cokoliv, jen zveřejnit je nebezpečné, i dnes.
A tak jediný pohled:

"Monogamie tělesná ztratí svůj smysl a nastane čas monogamie duševní."

Ráj, nebo Peklo?
Každému dle jeho vědomého vnímání.
Těším se na 24.12.2012 až začnu psát.
(Mnozí z vás budete již žít, ne vnímat.)

Společnost?

Čtěte mé vize, vláda se změní na řízení.
s.f.

Mým přátelům blogu. Část první

1. prosince 2012 v 22:46 | selsky filosof |  Moje rozluštění 2012

Vím, že je vás míň než mých prstů na rukou. Vím, že časoprostor naší existence se naplňuje. Vím, že konec je začátkem věčnosti, tak to představuje, filosofie Vesmíru.
Vím, jako všichni kolem, že:

"Vím, že nic nevím."

Stín mé vlastní duality mi bránil psát, stín mé vlastní duality mi bránil zveřejňovat.
Nezastínil však tok myšlenek, nezastínil vidět stíny duality ostatních.
To je zákonité.
Vše se jevilo zbytečné, vše se jevilo marné.

"A on jen nenastal čas."

"11.11.2012 - 40 dní do …….. třídenní temnoty."
Šťastní nepřemýšlejí.
Silní nepřipouštějí.
Citliví hledají.

Následující není tvrzení, není návod, jen bláznova úvaha pro samotného blázna.
Jediné, co cítím, je, že to mám napsat.
Ostatní je šepot do vrby.

Většina jako já před léty opustila Nostrodama, většina opustila katastrofické vize, část proklamuje přechod do světla, přechody do různých D, většinou však z duálního pohledu. Poslední informace se točí okolo temnoty, opět s různými, většinou těžko chápatelnými vysvětleními.
A tak, jak jsem již přivykl
a v posledních časech nebyl zklamán, jsem se obrátil ke svému vnímání podle univerzálního zákona filosofie Vesmíru. Pár dnů jsem nechal působit různé myšlenkové pochody, které se zjevovaly a snad je trochu vědomě třídil, jinak to ani neumím.
Výsledek pro mne přijatelný a stále více zklidňující.

Zda nastane temnota, nebo ne - nevím.
Obojí je možné:
Však otázka je, jaká temnota a co ji způsobí?

Tři pohledy:
1.
Ještě stále přetrvávající katastrofické vize, tmy, změny polarity Země, změny rotace Země.
Všechny tyto jevy by podle platných jednoduchých zákonů fyziky způsobily nepředstavitelné narušení rovnováhy povrchu planety.
Tma způsobená zastíněním by znamenala ochlazení, se kterým by se snad mohl vyrovnat jen oceán a možná energie tropických lesů k zachování života.
Změna magnetické polarity Země pak již nemá žádné reálné představy.
Změna rotace Země opět jen katastrofické následky způsobené nepředstavitelným pohybem atmosféry - silné bouře a větry, nepředstavitelným pohybem hydrosféry - obrovské vlny.
Tato vize se mi jeví tak silně ovlivněná naším duálně negativním vnímáním, že ji v klidu opouštím.

2.
Zastavení toku všech energií při přechodu sluneční soustavy a Země přes galaktický střed.
Tady se opět setkáváme s různými názory od zamítavých až ke konkrétním výkladům, jen dost těžko představitelným.
Zde se rovněž spustily mé myšlenkové pochody a začal jsem je třídit podle filosofie Vesmíru a universálního zákona. Velmi mi pomohl opět "kámen mudrců" dipolární magnet.
Snažil jsem se také zjistit fakta oficiálně prezentovaná vědeckou astronomii, přiznám se, velmi rychle a z vědeckého pohledu povrchně. Astronomie popisuje pohyb Slunce kolem středu galaxie její rotací a další dva velmi složité pohyby Slunce na své dráze oběhu. Podstatné bylo, že uvádí cykly které mají interval 226 mil. let a 170 mil. let.
Cyklus 26 000 let je pravděpodobně znám jen v souvislosti s Mayským kalendářem, kdy Země prochází rovinou galaktického středu.
Zde jsem zakončil svá pátrání a vrátil se k jednoduchosti filosofických zákonů Vesmíru.
Výsledkem je jednoduchá představa toho, co se má dít a z ní nakonec se budu snažit ukázat možné.

Primitivní jednoduchá představa, abyste mohli vizualizovat:
Naše galaxie je prý spirální a má tvar tzv. "kateřinského kola". Podíváme-li se na ní z boku, vypadá jako dva talíře, které k sobě přiložíme, obráceně horní k dolnímu, jinak ještě možno říci, že má tvar disku, nebo tvar jako většina kreseb UFO.
Naše Slunce se svými planetami, tedy i Zemí se nachází v užší části okraje galaxie.
Otáčí se s celou galaxií, obíhá kolem jejího středu s intervalem 226 mil. let a také vykonává pohyb nahoru a dolů kolmo na rovinu středu galaxie, tedy jako bychom proložili papír mezi představované dva talíře a naše Slunce je i se svou sluneční soustavou jednou v horním talíři, jednou v dolním talíři, pulsuje jako vše ve Vesmíru. Máme-li přejít údajným středem galaxie, tak nás čeká přechod právě přes tuto rovinu, dejme tomu shora dolů, nebo naopak, to je nepodstatné.
Ocitneme se na nějaký čas právě v této rovině.

Co nás čeká?
Ocitneme se doslova a do písmene ve stavu nula, v místě hranice mezi koncem a začátkem.
Jeden z výkladu hovoří o zastavení toku energie, odpůrci tvrdí, že pokud se zastaví energie, pak vše skončí, neboť bez pohybu energie není možný život.
Zcela logický závěr.
Jenže vychází z chápání evoluce jako vývoje od jednoduchého k složitému a to je otevřená soustava,
složitost je představována nekonečnou cestou dál, ven.
Filosofie Vesmíru a její universální zákony však opravují Darwina na vývoj od jedinečnosti k jedinečnosti. Malá krychlička se stane velkou, stejně hodnotnou, má všechny vlastnosti, stejnou dokonalost. A tak každá uzavřená dokonalost od atomu, buňky, organismu, vašeho těla je uzavřená samostatná soustava komunikující s vnějškem prostřednictvím membrány.
(Omlouvám se, že jsem vás doposud neseznámil s teorií membrán.)
Uzavřená soustava, chráněná svou membránou - obalem, má svou energii a komunikuje s vnější energií opět prostřednictvím vlastní membrány, zastavení toku se dotkne jen hranice, membrány, obalu.

Co to znamená?:
že nebudeme schopni po určitý čas přijímat vnější energii, ale také žádnou ztrácet.
Jak dlouho?
Prý, tři dny.
Možná osm minut.
Jeden jednoduchý příklad, nedostaneme-li žádné teplo, nezmrzneme, neboť žádné teplo neztratíme.
V této souvislosti mne napadá jen jedna představa, nezastaví se čas, jen nastoupí čas strnulosti.

Zůstanete jen sami sobě, zůstanete nejen se svou energií tepla, energií života, ale i se svou energií Lásky.

Dá se tento stav přežít tři dny?
Na tuto otázku si musíte odpovědět každý sám.
Atom je chráněn membránou elektronů, buňka buněčnou membránou, vy svoji aurou.
Mne však v této chvíli zajímá ochrana naší Země.
Tou je její atmosféra.
Chrání nás po milióny let.
Důvěřujte jí.

Zastaví-li se i tok světla, pak věřte, že bude mít tma stejné vlastnosti jako doposud světlo, jste uvnitř soustavy a tak, tam, kde vládla tma, bude vládnout světlo, ale jen vaše, máte-li okna, bude se jimi šířit tma, co stínilo, bude odrážet světlo, jste v ochranné membráně své Matky Země.
To mějte na paměti, pokud by taková situace nastala.
To je jen příprava na obrácený tok energie.