Březen 2012

Pránická výživa 2.část

31. března 2012 v 22:43 | selský filosof |  Moje bláznovství

Co z toho plyne pro pránickou výživu?
Je možná:
Pro současný stav, pokud máte zorganizované hmotné tělo.
To znamená, pokud jste dokončili vývoj hmotného těla, věk 17 - 21 let.
Vaše genetická informace neumožňuje jinou transformaci, chcete-li být dokonalí, musíte mít hotové i své tělo, a to nelze dotvořit jinak, než příjmem atomů z hmotné stravy.
To je dáno:
Čím jste starší, tím více žijete z energie Lásky.
Vaši umírající babičku, matku uchováte při životě, pokud ji poskytnete, nepodmíněnou Lásku.""

"Žij, žij protože, … Zabíjí."
"Žij, že chceš žít."
To je motto.

Zde stanovím svou osobní hranici:
"Nic nikomu nevnucujte, nepřesvědčujte, zvláště pak dětem."
Každé dítě je jedinečnost, je individualita.
Každé dítě ví.
Ví, co potřebuje, ví, co je pro jeho tělo a vývoj správné.
Jsem s dětmi denně a pozoruji je.

Jsou děti, které jsou z našeho pohledu hubené, málo jedí, ale překypují energií.
To jsou děti ve správném poměru hmotné a energetické výživy Lásky.

Jsou děti hmotné - tlusté, vzhledem k objemu i energetické.
To jsou děti, které dostávají energetickou stravu podmíněnou hmotnou stravou. (Budu tě mít ráda, když budeš hodně papat.)

Jsou děti hmotné - tlusté, vzhledem k objemu, ale bez energie, pomalé, zesláblé, lenivé.
To jsou děti, jejíž energie Lásky je nahrazována přebytkem hmotné potravy.

V poslední době přibývá dětí tzv. hyperaktivních.
To jsou děti se silným nedostatkem energie Lásky, přestože rodiče se mohou jevit láskyplně.

A také dětí týrané, bez energie Lásky, ale i bez energie jídla.
To jsou děti, s jejihž osudy se setkáváme v masmédiích a nechápeme, karmou zatížené děti vlastních i rodových osudů.

Pokud chcete směřovat děti k pránické výživě, je cesta snadná, ale pro vás náročná.
Nesmíte nic vnucovat, tělo dítěte je nastaveno na vnitřní rovnováhu srdce, těla i mozku, jen naše dospělé vnímání vštěpuje programy různě pokřivené.
Má -li dítě chuť jíst, má jíst, nemá-li chuť jíst, jíst nemusí.
Důležité je sledovat jeho zdravotní stav a aktivitu.
Pokud je zdravé a aktivní, pak je vše v pořádku a jakýkoliv náš zásah je přesně to pokřivení.
Dítěti musíme zajistit tělesnou, duševní i srdeční aktivitu, to je ta náročnost.

Po stránce tělesné má mít dostatek pohybu a má být úměrně věku aktivní.
Po stránce duševní, mozkové činnosti má být rovněž zatěžováno, především učením, ale velmi vhodná je kombinace - spojení tělesné a duševní činnosti v čemž se nejvíce osvědčila práce u našich předků, kdy děti od útlého věku měly již své povinnosti. Dnes jsou bohužel děti z jednoduchých, ale i mozek zatěžujících činností vyloučeny.
Poslední je srdce, které je bohužel nejvíce zanedbáváno, neučíme děti milovat, mít rád své okolí, své kamarády, přírodu, zvířata a především věci. Ano jednoduché obyčejné hračky. Hračky podléhají módě a mění se, nejenže je děti dnes nemilují, ale nemají k nim úctu a zde, se úcta tvoří.
(Všimněte si sami sebe, kolikrát denně vyslovíte, vytvoříte - negativní postoje k okolí, k prostředí, ke společnosti, a to vše před svými dětmi, které toto přijímají jako svůj vlastní program.)
Zde se tvoří Láska a bez ní pránická výživa není možná.

"Pokud se nenaučíte milovat, nemůžete se ani pránicky živit."

Čím chudší základ si v dětství vybudujete, tím méně zdrojů v dospělosti budete mít.

Co z toho vyplývá?

V prvé řadě si musíte uvědomit, že jako děti jste Lásku dostávali, abyste se ji naučili vnímat, cítit.
Dnes jste dospělí, Lásku, kterou vnímáte, cítíte - tvoříte a přijímáte.
To je stav zamilovanosti, bezpodmíněné Lásky, kterou zvládáme lépe k zájmům, koníčkům, než ve vzájemných vztazích.
Naše zamilovanost, naše okouzlení končí tím, že do vztahu najednou začínáme vnášet vlastní podmínky. Podmíněná Láska znamená konec vztahu, konec láskyplné energie.
Vaší Lásku, nezabije partner, ale vaše vlastní podmínky, které do vztahu vnášíte, najednou chcete partnera měnit. Pokud se nedokážete zbavit svých podmínek, raději vztah opusťte.

To byla poslední vsuvka před následným návodem pro mne, možná i pro vás.

Chci-li skutečně přejít na pránickou výživu, nebo alespoň částečně, nestanovím si konečné množství poměru energetické a hmotné potravy, ale provedu rekapitulaci svého vnímání Lásky.
To se stane výchozím prostorem, zdrojem pro mou budoucí výživu.

Hledejte v dětství, životě všechna místa, kdy jste byli schopni zapomenout na vše, a byli jste pohlceni. To jsou oblasti vaší budoucí obživy a pozor, mohou to být místa i vašeho skutečného přijímání potravy, chuti apod. Všechna místa, kde jste cítili Lásku, rozkoš, pohlcení, naplnění, ano, ta místa, kde jste se přímo různě ukájeli a podléhali všem rozmanitým vášním. (Ano, to poslední je prostor, který je od nepaměti vnímán jako hřích, ale pokud vaše vášeň pohlcuje a neubližuje, naopak tvoří a rozdává, vysílá, odevzdává se, pak je to projev Boží Lásky a je vše v pořádku.)
Tady platí jedno jediné universální morální pravidlo, neubližovat, nebo-li to, co řeklo více moudrých dávno přede mnou v mnoha obměnách:

"Konat, činit, chovat se, dělat jen to, co chceme, aby bylo konáno, činěno, děláno nám."
(Zde platí především, že mé představy pohlcení nemohou být negativní z opačného pólu působení, nemohu se nechat unést představou ublížování někomu.)

Čím více láskyplných pocitů ve svém životě najdete, tím více zdrojů energie Lásky budete mít.
No a pak už stačí jen tyto situace začít opět znovu vnímat, ve své mysli oživovat, ve svém okolí, opět hledat, vnímat, vidět.
"Nadechnout se oblíbené vůně květiny a nechat se pohltit.
Nadechnout se čerstvého svěžího vzduchu a nechat se pohltit.
Spatřit neskutečné panoráma krajiny a nechat se jim pohltit.
Spatřit neopakovatelnou krásu těla opačného pohlaví a nechat se jí pohltit.
Procítit chuť oblíbeného jídla a nechat se jí pohltit.
Procítit mrazení vlídného slova a nechat se jím pohltit.
Ponořit se do všech láskyplných vjemů, které jste prožili a nechat se jimi pohltit.
Ponořit se do vlastního srdce, zalit ho Láskou a nechat se jí pohltit."

Pak už stačí jen pozorovat, co se bude dít.
Věřte, bude se dít.

Vašim morálním průvodcem se stane vaše srdce, pokud mu dáte šanci, tělo si bude užívat, a mozek bude mít jediný úkol:
Hlídat universální morální pravidlo, když si nebudete jisti, zda to, či ono ještě můžete.
Snažte se pomocí vědomí mozku přesunout na opačný pól, to co chcete cítit, zda jste schopni vnímat i z druhé strany.
Například:
Milujete, vlídná a srdečná slova přítele, nebo jen prodavačky v obchodě. Nejste si jisti, zda můžete až v takové míře přijímat.
Přesunete-li se na opačný pól, začnete tato slova rozdávat, pokud je váš pocit stejný jako při přijímání, pak jste se začali pránicky živit.

Jen vy jste tvůrci vlastní pránické výživy.
V tomto je ukryto celé tajemství, ne přijímat, ale dávat, dávat s naplněním, dávat s pohlcením, dávat bez podmínek.

"Je to jednoduchý fyzikální zákon akce a reakce."
Nemůžete vystřelit, aniž byste dostali zpětný náraz.
Fyzikální zákony jsou Boží zákony, jen fyzici o tom nemluví.

Jednoduchý, ale obtížný.
Vždy se snažíme do svých darů vkládat jakési malé programy, podmínky, třeba jen v podobě dobře myšlených představ, jak by měl být dar přijat, použit, jakou by měl udělat radost.
Zde se dopouštíme základní chyby, na svém Láskyplném projevení.
Dáváme-li z Lásky, ale s nějakým přáním, nějakým účelem, stejná podmíněná Láska se nám vrací.
To však již přijímáme zcela jinak.
Opět příklad:
Milujeme určitou osobu, projevujeme se Láskou k ní. Ona získá sebevědomí, které jí naše Láska pomohla oživit a zamiluje se do zcela jiné osoby. Cítíme se okradeni o vlastní energii, cítíme se podvedeni vlastní Láskou.
Je to však jen špatné vnímání.
Byli jsme pohlceni, když jsme dávali, žili jsme Láskou, naše Láska byla přijímaná, byli jsme tvůrci.
Vložili jsme však malou podmínku, nevědomě, ale vložili.
Tak nás zamilovanost druhého začala okrádat o energii, kterou opět jen my tvoříme ve své mysli. Žárlíme, závidíme další negativní projevy, které tvoříte a necháte v sobě působit. Požíráte vlastní energii Lásky, chřadnete, ale především začnete tvořit opačnou energii, tím se dostáváte do začarovaného kruhu zla, a pokud vám nepomůže čas, pak zatrpknete.
Stanete se pro okolí naopak zlem.
Jen nedobré tvoříte a vaše již tzv. Láska se bude vracet v této podobě.

Co s tím?
Podstata pojmu"Bezpodmíněná Láska".
Dá se reálně představit v Lásce k vlastnímu dítěti.
Dá se reálně představit k lásce k zvířecímu miláčkovi.
Jen pro odevzdané, je darem v Lásce k partnerovi.
(Více v sexualitě člověka)

Opět, co s tím?
Nejsme-li schopni se nechat pohltit bezpodmíněnou Láskou určitého typu, raději se jí vzdáme.
Nevěnujeme jí pozornost, neboť by nás mohla strhnout k opačným emocím.
Soustředíme se na situace, kdy jsme cítili skutečně jen pocit Lásky, bez jakéhokoliv omezení, především z našeho vnitřního pohledu vnímání.

Přijměte tři úrovně universálního zákona:
1. Hledání.
2. Poznání.
3. Pochopení.

Hledejte ve svém životě nejúžasnější chvíle, pocity štěstí, pocity naplnění.
Poznávejte vše, co se okolo dělo, co bylo příčinou, co vám bránilo, co vás hnalo k prožitku. Prostě vše, ani negativa nevylučte.
Pak se snažte pochopit, pochopíte.

Tuto minulost promítejte do současnosti, nikoliv do budoucnosti, tam byste opět vytvářeli podmínky.
Nic nečekejte a bude se dít.

To je opět hledání.
Pak hledejte v přítomnosti, podobné situace, podobné události a opět nic nečekejte a bude se dít.

To je poznání.
Teprve pak, začněte tvořit nové, úžasné události, svou myslí, ale především konáním.

To je pochopení.
Už nemáte potřebu jíst, jste sytí, naopak přebytek energie můžete vědomě předávat potřebným.

Žijete z pránické výživy.
"Žijete z Lásky!"
Jste hodně blízko zdroji - Bohu.
Jste…
Láska?

Zbytek je na Vás.
sf.

P.S. Realita:
Většinu článků jsem napsal během jednoho pohlcení, pak jsem poopravil, nebo vůbec ne.
Tento text vznikal nezvykle dlouho, někdy hodně textu, někdy věta, myšlenka, zkrátím, měsíc?
Jen momentálně již cítím potřebu tuto část předat, možná bude něco změněno, možná…
Co na tom, podstatné, co se událo:
Při hledání myšlenek jsem otevřel mnohé dveře nekonečného universálního vědomí, okouzlen, udiven jsem většinou několik dní nepsal, dnes vím, že už budu psát jen pod tímto zážitkem a vše bude ovlivněno i úvahami nad pránickou sravou.
Pozoruji, že jím mnohem méně a není to, ani přání, ani úmysl, ani potřeba, prostě to je.
Byl jsem dlouho fyzicky i duševně stále unavený, pozoruji, že stav se zlepšuje.
Opouštějí mne negativní myšlenky a z okolí přicházející se stávají neutrálními.
Jediné, co mne v této oblasti trochu vzrušuje, je otázka: Jak se to dále bude vyvíjet?

Připomínám, že tento text je jen mým osobním návodem, mým osobním vnímáním a není ničím ověřen ani potvrzen.
Je však svobodný a volně dostupný všem.
s.f.

Pránická výživa 1.část

31. března 2012 v 22:41 | selský filosof |  Moje bláznovství

Pránická strava, aneb život bez jídla.

Všimli jste si, jak v poslední době přicházejí informace, jakoby ve vlnách, objeví se určitá oblast informací, vystoupá nahoru, proběhne různými médii a pomalu intenzita opět klesá. To je zákonitost, která nás stále častěji bude potkávat. Dle universálního zákona je to stav organizace kmenových buněk, kdy přicházející informace jsou pro ty, co si vyberou, ale to je delší povídání o organické společnosti.

Dnes bych si rád všiml tohoto fenoménu, neboť v uplynulých týdnech více méně ovládal internetové informace. Je o energiích a v mém historickém podvědomí byl zachycen. Slyšel jsem již dříve o jogínech, kteří nejedí, nechali se zakopat, také o lidech z různých částí světa, kteří údajně nejedli několik let.
Informace se objevily znovu a to v době, když jsem již přijal filosofii universálního zákona, a tak jsem se pokusil podívat se na tento fenomén z jeho pohledu. Také proto, že mne jistým způsobem oslovil.
Než přejdeme k některým podrobnostem uváděných v textech, podívejme se nejprve na způsob výživy lidí z pohledu filosofie Vesmíru.

Když jsem se začal zamýšlet, ihned jsem pochopil, že by to bylo téma na zcela samostatnou knížku, budu se tady snažit být stručný a pochopitelný, snad se alespoň částečně povede.
Naše tělo je z pohledu filosofie dipolární v různých pohledech. Zůstaneme u stavby a funkce, u hmoty a energie. Naše tělo je tedy hmotné a energetické. Dipolární jedinečnost, jsme jedno i druhé, bez hmoty bychom neexistovali, bez energie rovněž.

Vnímáme především hmotné tělo (své energetické pole nevnímáme) a z jeho pohledu také takto na sebe nazíráme. Víme, že energii potřebujeme, ale jen v podobě opět hmotné potravy, kterou z ní uvolňujeme.

Zde je zásadní rozdíl ve vnímání, neboť si neuvědomujeme, že od počátku existence života, jak ho vnímáme, přijímáme potravu jak hmotnou, tak energetickou. Současný pohled na pránickou výživu nese opět ještě stopy duality, kdy předkládáme alternativu, že nemusíme jíst hmotnou potravu, stačí nám pouze energetická.
Naše hmotně energetické tělo od počátku je vyživováno jak jídlem, tak energií Vesmíru, jen tu druhou část výživy jaksi nevnímáme.

Základní jednoduchý důkaz:
Jíme, jsme schopni vytvořit energii z jídla a žít, ale pozor jen za podmínky, že budeme dostávat, tedy konzumovat tepelnou energii Slunce. Když vám přísun této energie odeberu, umístím vás v prostoru bez tepla, tedy v absolutní nule, pak váš život okamžitě skončí. Zatím jste nebyli schopni přijímat teplo, jako svou základní potravu a přitom to je tak jednoduché a prosté. Takto přijímáme i další energie z Vesmíru, jen si je neuvědomujeme.
Tady je zásadní rozdíl ve vnímání výživy obecně a vnímání výživy z pohledu universálního zákona.
Jinými slovy, musíte pochopit, že každý z vás se dnes živí nejen hmotnou potravou, ale také potravou energetickou, bez níž byste nemohli žít.

Pokud jste pochopili, pak snadněji budete uvažovat o tom, že pránická výživa není rozhodnutí, nejíst hmotnou potravu, ale je to otázka změny poměru energetické a hmotné potravy, a tak se nám již ukazují jiné možnosti v chápání a přijetí pránické výživy.

Ještě pár jiných důkazu pro ty, kteří je možná zažili a uvědomují si.
Také bych vás rád nasměroval k Lásce:

Jste právě oplozenou buňkou ve vejcovodu své matky, rozhodnete se pro život a cestujete vejcovodem do dělohy, zatím máte dostatek své vlastní energie vložené do vajíčka, a proto žijete, dělíte se, proděláváte první stádium svého života. Padáte do dělohy a již jen čekáte na přijetí. Pokud tělo matky je schopné vydávat láskyplnou energii, jste přijati. Děložní sliznice se vzepne a pohltí vás vlastní touhou Lásky tvoření. Pokud ne, jste buď vypuzeni, nebo pohlceni, stráveni.
Většina případů neplodnosti žen.
Od počátku přijímáte energetickou potravu v podobě tepla matčina těla, ale zároveň základní energii Vesmíru - Lásku, kterou produkují buňky matčina těla, neboť vám nabízejí nejen molekulární hmotu pro vaši stavbu, ale také energii Lásky a vše odevzdávají zcela dobrovolně, s Láskou. Dokonce tak, že nedbají už na tělo matky, ale soustředí pozornost jen na vás. Dítě z vnějšího pohledu funguje jako parazit, neboť bere, spíš dostává i látky, které jsou nedostatkové v těle matky. Je li například nedostatek vápníku, dostává ho tím způsobem, že tělo matky bere ze své podstaty. Toto vědomí je dáno kolektivním vědomím všech buněk, ale matka dodává i svou Lásku, neboť vědomí tvořícího se nového života v jejím těle ji zcela pohlcuje a také naplňuje.

Jste tedy rovnoměrně živeni hmotně v podobě molekulárních stavebních jednotek, ale zároveň energii tepla a Lásky. Ostatně teplo je jen jiná polarita Lásky. Pokud otec v této době dotuje tuto
Lásku svou jedinečností, stáváte se závislí i na této energii Lásky.

Porodem přicházíte na svět a jste odkázání na nové vnější prostředí. Zmizelo přímé spojení hmotné výživy prostřednictvím pupeční šňůry, zmizelo přímé spojení kontaktu s matčiným tělem, byli jste uvnitř a jste vně. Začíná boj o přežití, potřebujete hmotnou potravu, potřebujete energetickou výživu. Jste vybaveni zbraní, jež se jmenuje pláč, pláčete z hladu, pláčete při nedostatku Lásky. Tlak okolí je vžitý, měli byste být spokojeni, pokud jste nakojeni. Již od této chvíle, jste tvarováni pro přijímání jen hmotné potravy. Nepoměr se projevuje všemi možnými problémy dětí, každé z nich je jedinečností, individualitou a každé z nich se tímto nedostatkem různě vypořádává. To by bylo opět na jednu knihu. Zde to ukončím.

Pokud dítě ve svém raném vývoji má více-méně vyrovnanou potravu hmotnou a energetickou není ani hubené, ani tlusté - hmotné. Netrpí ani žádnými dalšími chorobami.
Podívejte se na děti pralesních lidí, nebo jiných pro vás primitivních národů.

Další důkaz:
První zamilovanost, zamilovanost všeobecně, jste otevřeni zcela Lásce.
Láská vás pohlcuje a naplňuje.
Tato energetická dotace vám umožňuje žít ve velkém poměru přebytku energie Lásky na úkor hmotné potravy - jídla. Všimli jste si mladých zamilovaných, téměř nemyslí na jídlo, přesto jsou v přebytku energie, jejich hmotnost se zastaví na optimu, a přesto, že téměř nejedí, jsou stále spolu, milují se, procházejí se a vyvíjejí další aktivity. Určitě jste to zažili, a to vždy, kdy jste byli zamilovaní. Opadla chuť na jídlo.

Otevřenost Lásce se neprojevuje jen v Lásce k opačnému pohlaví, ale Lásce všeobecně, Lásce k práci, zájmu, koníčku, Lásce k jakékoliv zcela pohlcující činnosti, ale i Lásce k pro vás neživým předmětům. Pokud jste zcela pohlceni, jako někteří vědci, umělci, ale i kutilové, nemáte téměř potřebu hmotného jídla, opět se vaše hmotnost zastaví na optimu a vy vydáváte a překypujete tvůrčí energii. Jste otevřeni Lásce a z Lásky žijete.

Další důkaz si dovolím přidat, protože byl potvrzen naší historii, i když ne zrovna hezkou:
Lidé, kteří přežili utrpení v koncentračních táborech.
Vědci zjistili, že kdyby člověk dostával tak malé dávky jídla v jinak normálních podmínkách, bez psychického strachu, tak by nepřežil. Jak je možné, že tito lidé přežili, dokonce i stavy, kdy jim bylo odmítnuto teplo, museli stát v zimě, mrazu s minimální dávkou hmotné energie?
Přežili ti, kteří byli schopni stvořit a žít z kolektivního vědomí sounáležitosti, Lásky. Ti, kteří byli schopni i v tak krutých podmínkách cítit Lásku k spoluvězňům, dokonce se ještě dělit o nedostatečnou potravu vytvořili toto kolektivní energetické pole Lásky a díky tomu přežili. Naopak ti, jež zatrpkli, nebo se snažili soupeřit, většinou umírali hlady. Odepřeli si energetickou potravu.
Tady bych své příklady zakončil s připomenutím, že se i vy dnes živíte energetickou potravou a jste na ni zcela závislí.
Vrátíme se k pránické výživě a pokusíme si ukázat možnosti změny poměru hmotné stravy, tedy jídla a energetické stravy.

Dále jsou už jen mé úvahy z pohledu filosofie Vesmíru a jakýsi můj osobní návod, ničím neověřený, spíše postup, kterým bych mohl přejít na pránickou výživu.
Má osobní cesta.
Bude-li se vám zdát logická, nic nebrání, abyste to zkusili.

První je samotný pojem pránická výživa breatharianismus, a další pojmenování universální energie, třeba cchi z čínské medicíny.
Přiznám se, že všechny pojmy jsou pro mne více méně abstraktní, ale především neosobní.
Filosofie Vesmíru má universální sílu zákonitost všeho a nic v pojmu Boha a jeho ztotožněním s pojmem Láska.
Tento pojem je pro mne přijatelný a reálně chápatelný.
Proto si celý tento fenomén v prve řadě přejmenuji na:

"Život v Lásce, nebo život z Lásky."

Tuto energii si mohu daleko snadněji představit, mám se o co opřít.

Dále z informací o pránické výživě vyplývá, jakási přechodná příprava přes různá zasvěcení, meditace, případné vegetariánství, veganství apod. Trvající měsíce i roky.
Pak jednadvaceti denní přechod založený na jistém druhu pevné vůle.
Tady se musím opět zastavit.

"Pevná vůle."
Přiznám se, že v době, kdy jsem ještě nevnímal filosofii Vesmíru, lidé oplývající pevnou vůli, budili ve mně obdiv. Dokázali ze dne na den přestat třeba kouřit, dokázali soustředit pozornost na určitou věc a dosáhli svého cíle, dokázali žít zcela bez jakýchkoliv zlozvyků, dokázali se přinutit k různým technikám meditace, jógy apod.
Nějak vnitřně, vždy, kdy jsem to zkoušel, jsem cítil, že to není pro mne.
Jediná možná omluva v té době:
Nejsem dokonalý, jsem člověk se slabou vůlí.
Všiml jsem si ale, třeba, že člověk, který přestal kouřit, měl najednou jiné zdravotní problémy. Že ti, co dosáhli svého pevně stanoveného cíle, nebyli nijak zvlášť naplněni a většinou vlivem nové nespokojenosti si stanovovali nové, další cíle,
Všiml jsem si, že někteří dobří, žijící super zdravě, sportující umírali dříve, než někteří tzv. zhýralci. Všiml jsem si, že lidé věnující se meditaci nezářili životem, jako některé obyčejné babičky, které jsem znal.
Pochopení universálního zákona mi ukázalo, jak to funguje:

Pevná vůle není nic jiného, než nadřazenost mozku, myšlení nad srdcem a ostatním tělem.
Protože se můj život neskládal jen z neúspěchů, ale i úspěchů, přeci jsem něco dokázal, začal jsem se zabývat tím, kdy, jak, a za jakých podmínek se to stávalo.
Pochopil jsem:
Každá dobrá, chcete-li, ušlechtilá potřeba, vzniká přirozeně v srdci, to ji vyšle do těla.
Mozek přijímá jako myšlenku a hodnotí. Protože žijeme v dualitě a v dualitě jsme byli vychováni, tak i tuto myšlenku takto přijímáme a hodnotíme, neznáme jinou alternativu, a takto začneme také se svým tělem zacházet.
Prostě mu to nařídíme.
Stejně, jak si myslíme, že ve společnosti musí někdo vládnout.
Pokud mozek se snaží ovládat ostatní tělo, nastávají problémy, naše nemoci.
V čase tělo jako celek přestává fungovat, některé funkce zaostávají a pokud nenalezneme společné téma, umíráme.Nemoc nás upozorňuje, že musíme navrátit jednotu srdce, těla a mozku.

Zde si nemohu dovolit, nevložit dosazení do geniální rovnice Einsteina, která je pro mne opět výchozí k chápání stejně jako stavba magnetu, kamene mudrců.

E = m . c2
Energie = hmota . časoprostor
Bůh = Kristus . církev
Otec = Syn . Duch svatý

Srdce = tělo . mozek

Srdce - je prvotní, co se v hmotném těle realizuje, je první orgán lidského embrya, je první, co uvidíte, když prosvětlíte vajíčko vyvíjejícího se kuřete. Nádhera, žloutek a na něm tepající srdce.
Je to váš Boží základ, je svým vědomím nezávislé na těle, je nezávislé na mozku, je to, co máte dáno, je to, co nabízí, je to, co vás po celý život provází.
Jeho konec je vaším koncem na cestě ve hmotě.

Srdci dáme jedničku, srdce je prví, je jedinečné, je super, je jednička.
Srdce je kavalír, je borec, je Kristus, je Bůh a řekne:
Ať tělo i mozek jsou také jednička.

A rovnice funguje, neboť:

"1 = 1 . 1 je jedna, jsme jedno, jedná jedinečnost."

Ejhle, vypočítavý mozek si řekne:
Já jsem víc, já jsem dvě.
Co zbude pro tělo?
0,5

1 = 0,5 . 2 rovná se jedna, jen půl těla žije.
Pevná vůle se prosadila, půlka těla trpí, stagnuje, nefunguje, je nemocná.

Ejhle, vypočítavé tělo si řekne:
Já jsem víc, já jsem dvě.
Co zbude pro mozek?
0,5

1 = 2 . 0,5 rovná se jedna, jen půl mozku žije.
Droga se prosadila, půlka mozku trpí, stagnuje, nefunguje, je nemocná.

Pochopili jste genialitu Einsteina?
Pochopili jste genialitu univerza?
Pochopili jste funkčnost vašeho těla?

Pokud ne, prosím ptejte se.