Září 2011

Vaše cesta transformace.

25. září 2011 v 1:07 | selský filosof |  Moje bláznovství

Vaše cesta transformace.
Pravděpodobně jste četli mnoho článků o transformaci, mnoho názorů, mnoho projevů, množství působení různých sil, různých vyšších, mimozemšťanů, andělů, probuzených, zasvěcených………..
Vše je dáno universálním zákonem, jedinečností vnímání každého prezentujícího, což dokazuje universalitu jedinečnosti.
Druhým znakem je u všech vnímání duality a její nutnost ji opustit, opět prezentováno nekonečností názorů. Většina však neopouští dualitu, jen se přesouvá v prostoru z jednoho pólu na druhý. Jednotu chápe odděleně, světlo a tmu, dobro a zlo…
Často na to upozorňuji, přesto není tento názor přijímán, spíš není vůbec vnímán, proto dnes zvolím snad charakteristický znak duálního vnímání.

Základní otázka našeho duálního světa je:

"Co bylo dřív? Vejce, nebo slepice?"

Toto je otázka duality a nemá ve Vesmíru řešení, je tedy nesmyslná. Vesmír je dipolární, tedy nedělitelný ve smyslu jedinečnosti. Dualita je jen projevem ještě neschopného, netransformovaného lidského mozku vidět, vnímat a chápat dipolaritu.
V knize filosofie Vesmíru jsem použil kámen mudrců - magnet, jako jednoduchý a přesto všezahrnující příklad universálního zákona Vesmíru.

Je jeden - tedy jedinečný.
Má dva póly - tedy dipolární.
Stvoří magnetismus - je tedy i trojelementární.

Pro nás v této chvíli je podstatná jeho dipolarita - nedělitelnost ve smyslu jedinečnosti, ale naše duální vnímání chápe jeho póly odděleně, a nechápe jak je možné, že když rozdělím jeho jen severní pól, mám opět magnety s oběma póly.
Toto je podstata univerzálnosti Vesmíru a našeho ještě neschopného vnímání mozku.

Vrátíme se nyní k naší základní nesmyslné otázce.
Nemůžeme se ptát, co bylo dřív:

Vejce nebo slepice?

Neboť vejce i slepice jsou jedna jedinečnost.

Jsou neoddělitelné.
Proč?

Protože nechápeme stejně neoddělitelnost času a prostoru.

Je jen časoprostor - nedělitelný.

A tak slepice je prostorová budoucnost vejce.
Vejce je prostorová budoucnost slepice.
Nebo: Slepice je prostorová minulost vejce.
Vece je prostorová minulost slepice.

Jednodušeji:

Slepice obsahuje vejce, neboť ho v budoucnosti snese.
Vejce obsahuje slepici, neboť se z něj v budoucnosti vyvine.
Uvnitř slepice je budoucí vejce.
Uvnitř vejce je budoucí slepice.

Toto je zásadní rozdíl ve vnímání duálního a dipolárního světa.

Stejné je to se základní otázkou lidstva:

Co bylo na počátku?

Vědci říkají, že " Velký třesk", náboženství, že "Bůh".
Obojí žijí v dualitě a tak jejich tvrzení je nesmysl, neboť se vždy mohu zeptat:
Co bylo před Velkým třeskem?
Co bylo před Bohem?
Filosofie Vesmíru říká, že Nic a tady je otázka: "Co bylo před nic?", nesmyslná.
Nic však v duálním světě opět chápeme odděleně, proto filosofie Vesmíru používá synonymum, nebo pojem "Bůh" jako "Všechno a nic" neodděleně.

Všechno obsahuje Nic a Nic obsahuje Všechno.
Jsou to dva póly jednoho magnetu.

Máte-li všechno, už nemůžete dostat nic.
Máte-li nic, čeká vás všechno.
Je to vaše budoucnost, nebo minulost v prostoru.

Dnes poslední má připomínka je, že duální vnímání je lineární, nikoliv prostorové.
Jestliže vnímáme na číselné ose + a - , pak lineárně.
Vše je však v prostoru Vně a Uvnitř.

Vně slepice, uvnitř slepice vejce.
Vně vejce, uvnitř vejce slepice.

Toto je logika a pak není pochyb o tom, že uvnitř Ničeho je ukrytý celý nekonečný Vesmír, tedy Vše. Uvnitř nekonečného vesmíru je ukryto i Nic, v něž se promění. Tím se stane nekonečným a věčným.
Jen logika vám dává odpověď, jež nemá další otázky.

A vaše cesta transformace?
Zde je opět má šifra:



1. Úroveň - Hledání jednotlivých jedinečností, nedělitelností ve svém vnímání - začali jste se transformovat.
2. Úroveň - Poznání dipolarity jednotlivých jedinečností, nedělitelností - transformujete se.
3. Úroveň - Pochopení, přijetí dipolarity jednotlivých jedinečností,nedělitelností - jste transformování.


Opět vám říkám, jste všechno a nic, jako já, Vesmír, Bůh.
Je jen na vás, kterou úroveň v tomto životě zvládnete.
Není vyšší a nižší jak chápe dualita.
Všechny tři jsou existenci Vesmíru i Vás.

Universální, jednoduchý zákon Vesmíru 1, 2, 3 , má jen jedinečnost,dipolaritu, trojelementárnost.

Hlášení do UE.

18. září 2011 v 22:40 | selský filosof |  Moje "po našimu".

Hlášení do UE. (ústřední evidence přátel zvířat)



Přeju pěkne pozdravení všem,
na tym úřadě, kde počítáte všecky ty boží tvorečky, co služi nám lidem.
Volala mi jakási děvucha, že jsem byl vylosován tym vašim počítačem na kontrolu, estli sa maju u mě ty naše zvířata dobře a estli se o ně dobře staráme. Tož sem jim to hned řeknul, že sa na ně přijedete podívat a neměli nic proti tomu.
Psala též, že si mám nachystat všecky ty lejstra, co mám okolo zvířat. Tož přiznám sa, v tych papirach sa moc nevyznám a tak sem se šel poradit s naším inženýrem , co robi na statku. Řek mi, že mám v tym pěkny nepořádek, ale použil slovo iné. A že možu dostat aj pokutu. Tož to prosím ne, peníze nemám, když mám, tak jich utratím za ty věci okolo zvířat, kosu, šrot, novů stodolu a tak. Leda, že by ste mně na pár dní zavřeli, stará by byly ráda, že to nic nestojí a v kriminále se prý nemusí robit, tož bych si aj oddychnul.
No možná pomože, když to stihnu vše nahlásit popravdě jak to u nás je.
Tož v tym papíru, co mi pravidelně posiláte, je naša nebožka kráva Líza eště prý živá.
No víte, už je to pár roků, co jsme ju poslali na jatka, bylo to pro nás moc těžké.
Líza měla dvě telata, ale potoym už nic. Pět inseminátoru se snažilo, ale marně. Doktor říkal, že je zdrava a že ma ukazkovu řiji, ale nic. Tak sme ji kupili byka, cely rok na ňu skakal, a zas nic.
Furt nam ji bylo lito, tak sme ji zaplatili rekreačku na pastvinách pod Kralickym Sněžnikem.
Byl tam taky krasny byči frajer, velké rohy a zrzave chlupy až na zem.
A zas nic.
K tomu ju tam kusla zmija, no vylečilo se to, ale kulhala, tak sme se rozhodli, že už ma skoro deset roku a nebudeme ju dále trapit. Tak jsme ju poslali na ty jatka, no ale nenapsal jsem vam, a tak u vas je pry eště živa.
Tož mi to promiňte, není živa, už to má za sebu.

Koně mame, tři kobyly, už dlouho. Kupili sme je eště, když se to u vas pry nepočitalo. No, kupili sme dvě huculky, jedna je i s papirama a druha bez puvodu. Nahlasili sme je do "Hucul klubu", ale to pry tež nestači, musí byt nahlášené i u vas. Třeti se narodila u nas te kobyle s papirama. Měla patnáct roku, tež ju připušťali tymi plemennými hřebcami a nic, jak naša Liza. No, ale jezdil tu jeden kovboj na takym strakatym koňu a asi se ji zalíbil, bo za rok bylo ve chlivě strakate hříbě.
Je to kobyla, tež už ma ale šest roku a skače si na pastvině.
Je to fajne se na nich dívat.

Kozy a ovce sme radši prodali, bo kamen urazu je ten plastovy pirsing.
Zas sa přiznam, nechali sme si kozu Evičku a ovcu Bobinu, kozel Fredi a maly beran su na rekreačce u chalupařu. Když sem jim, ale řikal o pirsingu, tak Evička nesouhlasila, Fredi říkal, že jedině když pan ministr a všeci poslanci budou nosit plastovy pirsing v ušich, tak i on možna. Ovca jenom "be" souhlasila. Tož to jim nemužu zrobit. Ja bych si ho tež nedal.
No vymyslel jsem to, možu jim ho fajnym lepidlem přilepit do ucha vždycky, když přijdete.
Zákon je zákon. A v uchu to bude, ne?

Ja nevim, co ti zeleni rasisti zviřat dělaji. Na Šumavě se poutaji k nemocnym stromum, ale proti pirsingu němých tvaři nic nemaji. Eště je rasově rozděluji, že pes je vic než prase, koza miň než kuň a take blbosti. Fredi řikal, že u nas je to dobře, že sme si všichni rovni, i slepice žerou ze stejného koryta a mají stejne postaveni.

No a jinak, aby ste věděli, co tu eště mame:
Tak tři polske slepice a kohuta od polaka souseda, bydlime totiž na hranici, naše pastviny sou statni hranice. Měli jsme slepice kupene u nas, ale na jaře liška měla hlad, nikdo už kury nechova a tak vširokem okoli jenom ja, přišla čtyři odnesla a z radosti, že našla tolik kur pohromadě všechny ostatní zabila, nestihla je odnest.
Tak jsme si vzali ty polky.

Eště sme kupili pět kačen v Polsku na trhu, bo všude je plno tych španělských slimaku, co žerou jenom zeleninu, no a nam je blbé jich zabijať, tak aspoň par jich sežeru ty kačeny.

Jo, potom tu mame eště prasnicu, taku křiženku vietnamca, tež sme ju dostali.
Ma už dest roku, porodila přes stovku selat a zas je březi. Loni ji umřel jeji chlap, tež měl už deset let a kelčaky také, že myslivci se malem poprali komu dam tu jeho hlavu. Ty kelčaky sem viděl na nalakovane desce. Fak přes třicet centimetru.

No potom eště dva psy, žadne rasy, jeden dědek už má sedmnáct a asi nas brzo opusti, druhy eště dobře hlída.
Tři kočky, které přišly, bo je nikdo nekrmil a jednoho kocura.

Tož to je všecko.
Opravdu už vic nemame, všecko sem přiznal.
Tož je na vas,co se mnou zrobite.
Kdybyste mne, ale zavřeli, tak nejvic utrpi ti, co se o ně staram.
Zelenym to je jedno, ale Fredymu ne.

Promiňte, že sem vam to tak od srdce napsal.
Když vas to obtěžovalo, tak znovu promiňte, chtěl sem enom tu vaši uřednickou praci obveselit.
Na konci mate přehled všeckych tych změn, enom nevim, jestli to tak stači.

Přeji vam v tym počitani upřimně radost.


Přehled hlášení:

Kráva:
jersey: "Líza"č.1, č.h. 1001 přesun na jatka č.7291004310 Holešov

Koně:
plemeno Hucul: "Rita" nar: 9.4.1989 Plav.b.o.úhoří pruh, Pr.s.1000
"Beti" asi 15. let, bez původu, hnědka.
"Agáta"nar:5.4. 2004. bez původu, bílo-hnědo-černá straka.

Koza:
hnědá, bezrohá: "Evička" č.1 z neregistrovaného chovu

Ovce:
kříženka: "Bobina" č. 01 z č.h. 1000 k nám na 1001

Kozel:
kříženec: "Fredy" č.001 z neregistrovaného chovu

Beran:
kříženec: "Černý" č.0001 z neregistrovaného chovu

S pozdravem
Selský Filosof
č.h.1001

Historia - Čymu?

18. září 2011 v 22:31 | selský filosof |  Moje "po našimu".

Historia - Čymu?


Jak by povjadala moja babina: "Synku, čymu to robiš?"
Tuž piňděšunt rokuv jo nemuvil po našimu. Teraz, kjedy mum přes pul stoleťa za sebum, přišla taka kriza, či depresa a jo se rano vzpumňol na svůj rodny jynzyk.
Tyn mi pomug.
I jo se řeknul, že s tym je třeba coši zrobiť.
Tuž pro ty jynzykove mundrole:To nima nic odbornego, jynym se tak piše pro šebě a ty, co to chcum čytať.
Bo "po našymu" je tak fajne.
V tym Šluňsku se muvi v každej ďuře inak, Ostravak mo ostravštine, Těšiňak vjyncyj polštiny, Gorole na kotarach muvjum gorolsky a u Jablunkova tež troche jinak.
Jo se urodil v Orlovej a tam se to všystko mixuje.
A to je to spravne "po našimu", bo žodny jynzyk se tak něnazyvo, je naš. A kjedy je naš, tak nimo žodne granice, ani mundrolske pravidla.
V mojej šlunskej glově to je tak, že se myšle, že každe to nařečy, co v tej našej pjynknej žymi mumy mo svoji granice v tej ďuře, kdě, kdo urodil še. Potym tu je ta naša krasna čeština a s tum my to všystko mjyšumy, jak kdo umi, aby mu bylo rozumjeť. Podle tego s kym muvimy, přifařimy tu česke, tu ostravske, tu pražske, tu brněnske,tu hanacke slovo, a je z tego taky mišmaš. Ti, co moc mundrujum, muvjum, že to už nima čyste, že to komolimy a taky dalše mundrolske blbosti. Jo vjym, že to je třeba a ničymu to něvadi, bo chcym, aby mi pražak rozumjol a ně čumjol na mně, jak bym spadnul z něba. Stejně čumi. Z tego je aspuň sranda a všyci se umjymy baviť s tego, jak kdo to komoli a použivo, bo jinak by tymu rozumjalo moc malo ludi.
Jo se teraz snažil pisať, tak jak by to povjadala moja babina: "Muv tak, jak ti gymba narosla."
Tymu, ale malo kdo rozumi, tak všystko bydě dali už jynym mišmaš, bo chce, aby to čytali všyci, co majum radi srande.
A obyčejni Šlunzoci, bydum vjeděť, že je to pro všystkych. Stejně každy z nich mo ty svoje figle, aby mu bylo rozumjeť.

Moje po našimu - úvod.

18. září 2011 v 22:28 | selský filosof |  Moje "po našimu".

Stručný úvod k rubrice.

Toto mé psaní vzniklo z čisté reality současného života, jak je možno řešit věci bez negativních emocí a s nadhledem." Když věříte, tak se to splní." Jako každý obyčejný člověk jsem se ocitl v soukolí byrokratických předpisů a nevěděl, jak to řešit. Zvolil jsem cestu pokory, nadhledu a víry v čistá srdce. Rozpomenutí na mé dětství mi ukázalo cestu a inspirovalo mne k další, pro mne naplňující cestě. Možná, že pro mnohé z vás to je jen další důkaz mého bláznovství, ale jsem s ním spokojen. Není to opět nic vědeckého, jen obyčejné projevení obyčejného člověka.

Koho to osloví, ať mu to přinese pobavení, nic jiného není sledováno.

Bude- li nutný slovník, přidám.

Bude-li vás to bavit, napište, potěší to.

Díky.

Všem těm, jež by měli ambice hledat reálné souvislosti oznamuji, že je to jen projev autorova bláznovství a vše v duchu G.G. (Galilea Galilea) odvolávám. Stejně jako on i já jsem si vědom, že i nejzdravější semínko v nepřipravené půdě zahyne.