Květen 2010

Svět naruby 7 - Zákony

30. května 2010 v 2:19 | selsky filosof |  Moje V. kniha - Svět naruby
Svět naruby 7 - Zákony

Třetím rozdílem mezi lidmi a zvířaty je dodržování zákonů. Zvířata se jimi řídí, lidé si myslí, že je pozmění. To je další příklad rozumu - nerozumu.
V tomto pohledu na svět si všimneme pouze dvou zákonů, snad pochopíte princip našeho opět opačného vnímání.
Jako první jsem vybral zákon společenský, daný nám universální inteligenci, Bohem.

Ano je to "Desatero".

Tento zákon je všeobecně znám i nekřesťanské společnosti. Proč se objevil, a všechny ostatní
historické okolnosti jsou z našeho pohledu nyní, nepodstatné. Podstatný je obsah, ten je tak dokonalý, že neexistuje situace v lidském konání a jednání, která by se nedala podle něj posuzovat.

Co jsme však s tímto dokonalým zákonem udělali?

Nejdříve, a to již sami protagonisté tohoto zákona si jej upravili, především vypustili zákon o uctívání symbolů a model. Tím umožnili nadřazenost na Zemi, přestože ji celé desatero popírá. To dále umožnilo inteligentnímu parazitu ovládání pomocí víry, neboť ta se stala nadřazenou a nadřazenými formulovanou a dle potřeby upravovanou.
No a pak už dějiny tvoří nové a nové zákony, které slouží pouze k popírání Desatera, jeho mlžení, překrucování a nekonečnému množství výkladů. Každý zákon v podstatě formuluje kdo, kdy a jak může Desatero porušovat. Máme malé a velké zloděje, malé a velké podvodníky, malé a velké násilníky, spravedlivé nespravedlivé vrahy, promlčené a nepromlčené, úkladné a neúkladné a další a další kličky pro porušování zákona Desatera. Milióny dalších zákonů, protože se to nedá jednoduše posoudit, milióny vyhlášek a nařízení, protože společnost je složitá.

Člověk je však jeden a sám je odpovědný za své chování, to je jeho volba.
Protože se nechává ovládat, přenáší odpovědnost na společnost. To mu umožňuji další zákony, které z tohoto důvodu vznikají.

Jinými slovy máme zákon, který nám umožňuje vytvořit ideální společnost. Více jak dva tisíce let jsme se nenaučili ho používat. Vše děláme proti tomu, abychom ho dodržovali, a přesto se nazýváme, nejinteligentnějšími tvory na Zemi. Všichni ostatní tvorové zákony dodržují, proto jsou dle nás neinteligentní.

Jako druhý zákon, jsem vybral tzv. základní přírodní zákon.

Ano "Zákon o zachování energie".

Z fyziky si připomeneme jednoduše: "Že v uzavřené soustavě se energie neztrácí, pouze přeměňuje."
Pro nezasvěcené: Vše kolem nás je energie, má pouze různou podobu.
Jednoduchý příklad, sluneční energie se přemění v rostlinné tělo, to se po miliónech let promění v uhlí a člověk opět uvolní světlo a teplo milióny let uchované v kostce uhlí opět ve světlo a teplo, třeba v kamnech. Jednoduchý princip. Žádná energie se neztratí, žádná nevznikne, jen se uvolní. To platí v celém vesmíru, ale také jakékoliv uzavřené soustavě. Kolik energie je na počátku, tolik je i na konci. Fyzikové tento zákon objevili, vědí, že je neměnný, nedá se obelstít. Přesto člověk tento zákon uznávající, stejně jako Desatero, popírá svou činností.
Již někde jsem napsal, jak nesmyslná je celosvětová ekonomika, která popírá tento zákon především v bankovnictví, kdy vytváří iluzi, že energie vložená do stokoruny se v kouzelné bance manipulací bankovních expertů obohatí o další energii. To je jeden z nesmyslů popírající tento zákon, přesto tomu všichni věří. I fyzikové ukládají peníze do bank. Všichni jsme pak příčinou krizí.
Popírání tohoto zákona je však daleko horší v nadřazování energie a to nejen materialisty, ale i idealisty, mystiky, duchovními a všemi, jež hovoří o vyšších energiích, jemnějších apod.
Toto umožnil především materialistický pohled na zákon kvantity a kvality, kdy určité množství kvantity se promění v novou kvalitu. Ale pozor, zákon o zachování energie platí stále, je to jen otázka prostoru. Množství energie v jednom prostoru se organizací promění na stejné množství energie v menším prostoru. Nic víc, nic míň. My, ale pak tento prostor posuzujeme jako dokonalejší, vyvinutější, na vyšším stupni vývoje. Energeticky je stále stejný.
Pokusím se vysvětlit na jednoduchém příkladu:
Máme stokilový kvádr kamene a potřebujeme ho přemístit. Tři muži tlačí a vydávají určité množství energie. My je za to zaplatíme formou mzdy. Přijde silák a zvládne to sám. Vydá stejné množství energie a zaslouží si stejný plat. To chápeme a je to v souladu se zákonem o zachování energie. Zatím celkem logické. Teď, ale přijde zlepšovatel a vymyslí kolo. Na vozíku jeden muž spotřebuje dejme tomu třikrát méně energie. Tedy logicky si řekneme, že za ušetřenou energii si zaslouží dvojitou odměnu vynálezce, je chytrý, vzdělaný, má nárok na lepší plat, neboť jeho myšlenka šetří energii. Takto vnímáme pokrok.

Co na to zákon o zachování energie? Neplatí? To je nová kvalita práce?

Bohužel platí. Kam se poděla ta energie? No někdo musel to kolo vyrobit, musel vyrůst strom, někdo ho pokácel, někdo nařezal, někdo vyrobil kolo, někdo vozík. V tom kole je přesně tolik energie kolik vydrží převést kamenů, pak skončí jeho životnost a je třeba nové kolo. Můžete namítnout, že můžeme vyrobit dokonalejší kolo, kovové, to však je opět energeticky více náročné a zase není věčné.
Energie se tedy neztratila, ale především neušetřila. Vynálezce ji jen přesunul do jiného času a prostoru, ale za to si přivlastnil náhradu. Jeho nárok je pouze na množství energie, kterou spotřeboval jeho mozek na vymyšlení kola, nic víc, nic míň. My však posuzujeme podle nadřazenosti, nikoliv podle spotřebované energie, proto civilizace na tomto principu nemůže uspět. Ani nejgeniálnější vědec nemůže ošálit - změnit zákon o zachování energie, může ošálit vás v čase a prostoru, ale po jeho uplynutí nastává kolabs. Pokrok má smysl pouze v případě, že je ve prospěch celého systému, tedy každého jednotlivce v něm. Pak dochází ke kvalitativní proměně. Ta však není opět vyšší, dokonalejší, je jen v dalším čase a prostoru.
Uvedeme jiný příklad z přírody, rostlina roste, kvantitativně nabývá energii a mění se kvalitativně v semeno. Řekneme dokonalejší, v semeni je koncentrovaná veškerá předešlá energie rostliny, tak nějak to formulují materialisté. Je to vyšší stupeň organizace, vyšší úroveň vývoje.
Nikoliv, jen jiná organizace. Má-li se semeno realizovat, tedy vyrůst, opět potřebuje stejné množství energie, jako původní rostlina.
Stejně je to i s myšlenkou, má li se realizovat jakýkoliv vynález opět potřebuje energii, podle našeho vnímání nižší, primitivnější, ale bez ní, žádná myšlenka není realizovatelná. Myšlenka jen mění cestu energie, nemění její množství. Přesto celý svět dnes věří tomu, že vynálezy šetří energii. Proč to prosím vás páni fyzikové nevysvětlíte světu, že zákon o zachování energie platí i pro lidi. Já vím, museli byste přiznat, že vaše energie je stejně hodnotná, jako energie muže co tlačí ten kámen.
To je svět naruby.

Svět naruby 6 - Práce

29. května 2010 v 23:25 | selsky filosof |  Moje V. kniha - Svět naruby
Svět naruby 6 - Práce

Jestliže ve "Světě naruby 2" jsem představil Víru jako náhražku vědění, pak dnes musím pokračovat. Připomeneme si, že lidé ztratili schopnost vědět na rozdíl od zvířat, jsou tedy odkázáni na víru. Ta je učinila slabými, umožnila je ovládat. Tedy to co nazýváme rozum, je z pohledu inteligence Vesmíru nutno vidět, jako nerozum.
Ještě jednou: "Čím míň vím, tím musím více věřit."
"Víra je mírou nevědomosti."
Toto je první znak nerozumu, dnes se podíváme na druhý.

Druhým znakem, kterým se odlišujeme od zvířat je práce, činnost, funkce. Ne, že by zvířata nepracovala, nebyla činná, nefungovala, to je opět podstata existence. Ale všechna stvoření na naší planetě pracují pro sebe a pro celek. Člověk si myslí, že pracuje pro sebe a pro společnost. To je jeho velký omyl, opět něčemu věří, co mu inteligentní parazit naservíroval.
V podstatě pracujete pro to, abyste přežili a především, abyste živili parazita. Nepracujete pro celek, ale pro několik parazitických jedinců. Toto v inteligentní přírodě neexistuje, žádný živočich, žádný organismus nepracuje pro jiného, pokud není napaden parazitem.
Všichni pracují pro celek, všichni mají odpovědný podíl práce, nevytvářejí ve svém okolí masy ždímaných a strádajících. Tento jev nenajdete v žádném společenství zvířat, pouze v lidské společnosti, která prý na rozdíl od zvířat má rozum, já vidím nerozum.
Kdyby se náš vlastní organismus řídil tímto lidským rozumem, tak opět nervové buňky by v hlavě stavěly tukové zásoby, okrádaly ostatní orány, buňky, které je živí, zásobují, ochraňují atd. Jak by to dopadlo, nemusím dál snad představovat.

Stejně to však musí dopadnout s lidskou společností, pokud si neuvědomí podstatu důležitosti každého jedince. Historie již několikráte potvrdila: Po tzv. vyspělých civilizacích zůstaly jen nesmyslné výkřiky plýtvání energie, námi obdivované stavby, monumenty apod. Já to opět vidím ne jako důkaz vyspělosti, ale nedokonalosti. To co vy dnes obdivujete, jako úchvatné, nepřekonatelné divy světa, já vidím jako monumenty nesmyslnosti, monumenty zahledění se sama do sebe několika jedinců nehledících na celek. Všechny tyto historicky známé civilizace byly nakonec samy sebou zničeny a nahrazeny opět pro vás jednoduchými, primitivními společnostmi.
Tyto společnosti však uspěly, neboť propad mezi jednotlivými členy nebyl tak velký, jako u vyspělých civilizací. S tzv. vyspělostí se vždy prohlubuje rozdíl mezi bohatými a chudými, z hlediska Vesmíru je to energetická nerovnováha.
Vývoj tak pokračuje a historie se opakuje, pokud organizace lidské společnosti nepochopí, že je důležité jen to co slouží všem a ne vyvoleným jedincům.
My všichni tak věříme, že pracujeme pro sebe a společnost.
Ve skutečnosti:
Jedině člověk je schopen pracovat pro jiného člověka ve víře v práci pro celek, a to činí dobrovolně.
V přírodě nenajdete zvíře, které by dobrovolně živilo jiného jedince, aniž by to mělo pro něj stejnou energetickou odezvu.
To je svět naruby.

Svět naruby 5 - Inteligence

21. května 2010 v 0:08 | selsky filosof |  Moje V. kniha - Svět naruby
Svět naruby 5 - Lidská inteligence

Pokud jste alespoň z části pochopili filosofii Vesmíru, víte že, inteligence buňky převyšuje tu lidskou nepředstavitelně. Z našeho pohledu popisu inteligence je buňka inteligentní, lidská společnost ve stadiu debility, demence, toho největšího stupně postižení.
Dlouho jsem si kladl otázku: Proč právě Amerika se má stát místem, kde matka Země provede nejradikálnější opatření proměny své stavby? Formou pro lidstvo katastrofických událostí spojených
s přírodními jevy. (Zemětřesení, atmosférické jevy, sopečná činnost, obrovský posun litosférických desek.)
Dnes jsem dostal odpověď. V tisku se objevila zpráva o fantastickém úspěchu amerických vědců. Vytvořili umělou DNA a naprogramovali bakterie, které se rychle množí. Jejich vize, služby těchto organismů lidstvu.

Vůbec si neuvědomují, co činí.

Nejdříve jsem byl zcela zdrcen. Víra v inteligenci Vesmíru mi pomohla. Inteligence lidstva dosáhla stupně sebezničení, neboť to co nazýváme rozum, pokrok nepřineslo lidstvu nic tvořivého, jen jedné desetině parazitů umožnilo se přecpat. Od počátku lidských dějin sice dle nás se projevoval vývoj a pokrok. S ním ovšem přibývalo vice a více chudých, strádajících a trpících. V primitivních společnostech takoví jedinci nejsou. My je nazýváme primitivní, ale zeptejte se cestovatelů, kteří přišli do kontaktu s posledními zbytky přírodních národů, jestli potkali množství hladovějících na okraji kmenů, množství nemocných, pokud jsme je nenakazili. Náš tzv. pokrok stvořil miliardy lidí, žijících na hranici bídy, milióny hladovějících.

Co to tedy je ten pokrok, ta lidská inteligence?

Zkuste týden nejíst a pak vám nabídnu jen vymoženosti, místo jídla. Zvolíte televizi, mobil, auto, počítačovou hru, stopu na Měsíci, anebo jablko?
Protože budete jen volit, nevyzkoušíte si to na sobě, řeknete, že já se špatně ptám, že to tak není, že je to tak dáno, že se to nedá, tak jednoduše říct.
Tak jednoduše tedy pro vás nejsou hladovějící, lidé bez vody a dalších vašich vymožeností, jen propaganda, film v televizi, který vnímáte jako kterýkoliv jiný.

Vaše inteligence je stejná jako u těch super vědců, nejste schopni vidět celek.

Vesmír směřuje od celku k celku, na tom nic nezměníte. To je fakt, jako, že teď jste a zítra nebudete.
Slepé lidské dnes končí a začne nové. To staré vyčerpalo čas a prostor a chýlí se jeho konec. Planeta vyčistí svůj organismus a ponechá to skutečné tvořivé, nenechá se zlikvidovat lidským parazitem posedlým sebe samým.

Nepřežijí vyvolení, přežijí přirození.

Žádná technika, žádné milióny, žádné bunkry a co si vy ve své nadřazenosti představujete, není součástí existence Vesmíru, jen přirozený řád.
Celá tzv. inteligence byla proti přirozenosti, byla ukázkou důsledku nerovnováhy. No a nyní bude tvořena nová inteligence, inteligence lidského celku.
Matka Země nemůže dopustit sebezničení, neboť je inteligentnější a již pár miliard let ukazuje, že to umí a žije. Pokud jí ohrozí debilita vědců, pak se vypořádá s nemocí.
Sopky vám znemožní létat, magnetické pole zničí vaši telekomunikaci, voda a vítr znemožní dopravu, ztratíte své umělé energie - elektřinu, plyn, ropu.
Zrodí se nová inteligence kola, nástrojů a především přirozené energie pocházející z lidského těla a spřátelených organismů. Energie čistá, bez odpadu, stoprocentně obnovitelná.
Nebude to návrat do doby kamenné, jak mnozí předvídají, ale návrat k významu a důležitosti každého jedince. Jedince nežijícího na okraji, jedince hladovějícího, jedince nižšího, primitivnějšího, ale jedince rovnocenně důležitého, i když třeba zcela jiného.
Vaše tělo je tvořeno miliardami buněk a jsou si rovnocenné, přestože vykonávají různé funkce. Neuron se nepovyšuje nad buňku konečníku, neboť si je vědom její důležitosti.

Lidská inteligence se povýšila nad tvůrčí práci a to jí zahubí.

Zahubí sama sebe, tak to ve Vesmíru funguje.
To je svět naruby.

Tyto události mne nutí psát o nové "Organické společnosti."

Svět naruby 4 - Patriarchát

16. května 2010 v 23:50 | selsky filosof |  Moje V. kniha - Svět naruby
Svět naruby 4 - Patriarchát

Patriarchát, matriarchát z nejmódnějšího pohledu současného světa.
Laicky stále vnímaný matriarchát, jako společnost ovládána ženou - matkou, dříve primitivní společnost, poté nastupující patriarchát, jako společnost ovládána mužem, přetrvávající do dnešní doby.
Víme, že dřívější, i dnešní přírodní společnosti nebyly matriarchální, neboť to byly a jsou společnosti bez vlády, společnosti, kde muž je muž a žena je žena, každý má své postavení, své zapojení do života, bez jakéhokoliv náznaku vlády v souladu s životem v přírodě.
Dnešní společnost je však stále vnímána, jako společnost patriarchální, ovládána mužem, mužským symbolem. Je to společnost vlády, tím se liší od původních společností, ovšem opět vnímána pouze z vnějšku.
Z pohledu filosofie Vesmíru to není možné, tedy z vnějšku je to společnost zastoupená mužským symbolem, ale ve vnitř stejně intenzivně prezentovaná ženským symbolem.
Mám- li to vyjádřit všeobecně přijímanou vládou, pak zevnitř ovládaný muž ženou vládne společnosti, žena ovládaná patriarchální společností vládne muži.
Řeknete si nesmysl.
Tak se zkusíme na to podívat trochu jiným pohledem.
Budeme si muset vypůjčit několik informací z kapitoly lidské sexuality "Proč jeden muž nemůže uspokojit jednu ženu, proč jedna žena nemůže uspokojit jednoho muže".
Nejdříve se podíváme na vnější pohled na muže a ženu.
Muž je tedy přijímán jako silný, drsný, hrubý, necitelný, tvrdý, prostě jak většina z nás vnímá - chlap.
Žena je naopak přijímaná jako slabá, jemná, něžná, citlivá, měkká, zranitelná, prostě křehká bytost.
Toto je skutečný vnější pohled, jenže oba mají i svou vnitřní stránku a ta je přesně opačná.
Uvnitř jsou muži velmi citliví, je to dáno jejich biologickou identitou.

Jednoduché důkazy:
Muž, který je v psychickém stresu, tlaku není schopen uskutečnit pohlavní styk, vědom si tohoto hendikepu je opravdu vnitřně velmi zranitelný, což se projevuje z vnějšku přesným opakem. Jednoduše, čím větší vnitřní slaboch, tím větší vnější kruťas.
Dalším důkazem vnitřní citlivostí mužů je procento sebevražd. Kolik znáte ve svém okolí žen, které spáchaly sebevraždu? Mužů je mnohem více. Nejsou schopni snášet nevěru, společenský neúspěch, životní prohru.
Naopak od přírody je žena jako matka vybavena velkou vnitřní tvrdosti. Pohlavní styk je schopna uskutečnit dokonce i v případě, že se mu brání. Její úkol je za každou cenu přežít, proto jsou sebevraždy u žen spíše výjimkou. Nevěra, či společenský neúspěch jí na životě neohrožují, jediné kdy se k tomuto uchýlí, bývá spojeno se ztrátou mateřského postavení.
Poslední důkaz je jednoznačný.
Ženy mají velmi tvrdý kořínek, jsou schopny ustát všechny možné nástrahy života a ve všech populacích se proto dožívají vyššího věku.
Kdo je tedy tvrďas a kdo měkkouš?
A jak ženy ovládají vnější svět?
Znáte muže, který by si nepřál více žen kolem sebe?
Proč tak mocný vládce lpí na monogamii?
Proč tak mocný vládce ve většině společnosti prosazuje mužského potomka?
Je jeho přáním, aby se dělil o jednu ženu s více muži, jak mu nic jiného nezbude v Indii a Číně, kde v současné generaci už muži několikráte počtem převyšují ženy.
Proč tak mocný vládce se nemůže ukázat nikde nahý?
Jeho symbol mužství je to, čeho se všichni nejvíce bojí. Ztopořený mužský úd se nemůže objevit v žádném solidním mediálním programu.
Proč tak mocný vládce se tak bezhlavě vrhá do válek a nechává se zabíjet?
Proč tak mocný vládce vládne proti své podstatě a přirozenosti?
Dnes jednoduše, protože je ovládán ženou.
Více již ve výše jmenované kapitole.
Pánové, nechtěli byste snad svět, kde by bylo sedm a více žen na jednoho muže, kde byste nemuseli nic dokazovat, nemuseli se zabíjet, nemuseli se za ničím honit atd…
Proč tak mocně a nesmyslně vládnete?
To je svět naruby.

Svět naruby 3 - Drogy

16. května 2010 v 23:47 | selsky filosof |  Moje V. kniha - Svět naruby
Svět naruby 3 - Drogy

Chtěl jsem pokračovat lidskými dějinami, ale pro mnohé by to mohlo být stále nezajímavé téma, tak jej nechám na později.
Vybral jsem téma aktuálnější "Drogy".

Tak tedy drogy z nejmódnějšího pohledu současného světa.
Metla lidstva, zlo, drogová mafie, korupce, špinavé peníze, kriminalita, obchod s bílým masem, prostituce, zneužívání dětí, prodejci, vydírání, obchod se zbraněmi, terorismus, jeho financování, daň za svobodu, horší stránka demokracie …
Jediné co proti tomu můžeme dělat je neustálý boj, potlačování, pronásledování…
Tak to je pohled z vnějšku. Tak to přijímáme, tak to chápeme, tak tomu věříme.
Komu to však vyhovuje?
Správně, jen těm co na tom vydělávají, tedy" inteligentnímu parazitu".
Tak a teď na druhou stranu fíkového listu.
Drogy jsou součástí přírody, jsou tedy i dílem Božím, přírodní civilizace je znaly a neměly a nemají s nimi žádné problémy.
Takže si představme, že se ráno probudíte a všechny drogy budou legální, ti co je budou pěstovat, je mohou prodávat i konzumovat, nikdo je nebude pronásledovat. Jejich cena klesne, každý kdo je potřebuje, si je může dovolit, zmizí kriminalita vázána na drogy, zmizí špinavé peníze, zmizí korupce spojená s prodejem drog, těžkou ránu utrpí obchod se zbraněmi a většina teroristických organizací.
Především, ale ze dne na den zchudnou drogoví mafiáni. To si parazit nemůže dovolit, začal by hubnout a strádat. Legalizované drogy přinášejí menší zisky a vyžadují stále se obměňující módu.
Jen prosím vás netvrďte, že svět propadne drogám a lidstvo vyhyne.
Ti co se rozhodnou, budou jednat ze svobodné vůle a vy jim to právo berete.

Ovšem ti co budou léčit své nevyléčitelné nemoci, vás skutečně připraví o další farmaceutický byznys. Ty "milióny" feťáků nebudou zabíjet a tedy kupovat vaše zbraně, nebudou uplácet, neboť jim to nezakazujete, nebudou znásilňovat, neboť jich bude všude plno i opačného pohlaví, nebudou se zajímat o vaší mocenskou politiku a především o vaše komerční zboží a to je nepřípustné.
Proto se nám tak líbí pohled z druhé strany.
To je svět naruby.

Svět naruby 2 - Víra

16. května 2010 v 23:46 | selsky filosof |  Moje V. kniha - Svět naruby
Svět naruby 2 - Víra

Chceme-li skutečně vnímat dějiny a chování lidí zevnitř, musíme ještě chvíli zůstat u "prvotního hříchu".
Co jsme vlastně učinili, když jsme se postavili na druhou stranu fíkového listu?
Za listem, tedy uvnitř, zůstal Bůh, zůstala naše jedinečnost, zůstalo naše vědění, zapomněli jsme, přestali jsme vnímat vnitřní podstatu.
Postavili jsme se vně, díváme se na vše jen z vnějšku, nic nevíme.
Čím se tedy dá nahradit naše nevědomost?
Jediným, a to je Víra.
Víra je to jediné, co nás odlišuje od všeho ostatního. Ostatní vědí, tedy nemusí věřit. Proto jsme tak zranitelní, tak snadno ovladatelní. Zvířata vědí, nemusí věřit, proto je nemůžete ovládat, můžete je jen získat nebo donutit. Severoameričtí indiáni patří k lidskému druhu, dospěli však již dávno před námi na další úroveň, stejně jako většina pralesních lidí, proto je nemůžete ovládat, proto se nedají přinutit, proto volí smrt, ta není jejich koncem, ale začátkem jiné úrovně. Podrobněji jinde…
Nám nevědoucím zůstala víra, stala se mírou naší nevědomosti, čím míň vím, tím více musím věřit a naopak, čím víc vím, tím méně věřím.
Víra se stala nástrojem k ovládání.
Kým?
Nazvěme ho třeba objektivně "inteligentní parazit".
Jeho inteligence je dána nekonečným množstvím podob, se kterými se budeme postupně setkávat.
(Zde však musím vložit poznámku, že jeho existence je nezbytná stejně jako vše, co pro nás prezentuje "Zlo". Později pochopíte, že vše je nutné a zákonité, abychom došli tam, kam máme, co je nám určeno, jak říká filosofie Vesmíru, bez černé není bílá, bez zla není dobro atd. Pochopíme pak vlastní jedinečnost, vlastní svobodu, schopnost volby…)

Od vyhnání z Ráje jsme opustili Boha, nechali jsme ho za fíkovým listem a stali se obětí inteligentního parazita, tady začínají lidské dějiny. (Paradoxem je, že tento parazit ať se bude činit, jak nejlépe umí, dovede nás opět k Bohu. Stejně jako jakýkoliv jiný parazit, buď ho poznáte a porazíte, stanete se opět žijícím božím tvorem, nebo vás sežere, sám zahyne, ale vy se stanete součástí nového koloběhu života, tak dlouho, dokud nepochopíte.)

Jeho základním nástrojem ovládání se stala nevědomost. Hned od počátku nám vštípil nadřazenost, ta se snadno přijímá, tu používá stále a do nekonečna v mnoha podobách. Nejdříve nadřazenost nad tzv. neživou přírodou atomy, molekuly, kameny atd. a pak dál nazval nadřazené živým, tedy živá příroda je nadřazená neživé, dál živé tvory rozdělil na nižší a vyšší, dál na zvířata a lidi, dál na primitivní a civilizované, dál na nevzdělané a vzdělané a dál a dál…
Každý z nás má svou hranici nadřazenosti, ale všichni ji uznávají, někdo neuznává nadřazenost lidí, ale nadřazenost nad zvířaty je pro něj jasná. To už si nedovoluji pochybovat o nadřazenosti nad tzv. neživou přírodou. To opět není účelem tohoto povídání.
Podstatou je, že jsme přijali nadřazenost.
A byli jsme lapeni. Jestliže přijímám nadřazenost, zákonitě musím uznávat i podřazenost. Cítím- li se nad něčím nadřazený, pak ten, nad koho se nadřazuji, je podřazený. Tím ale přijímám skutečnost, že i já se stávám někomu podřazený.
A tady si vytvořil inteligentní parazit nekonečné pole možností jak nás ovládat. Nástrojem mu je naše nevědomost a tedy potřeba věřit.
A tak věříme, ale ne v Boha, jak si všichni myslí. Miliony věřících křesťanů, muslimů, buddhistů atd. nevěří v Boha, ale v jeho zástupce na zemi, nástrojem ovládání se staly církve, nejdříve inteligentní parazit vzal na sebe podobu církve. Vzpomeňte, za fíkovým listem je Bůh, před ním je církev. Bůh nic neskrývá, Bůh je nahota. Církev má mnohá tajemství, jen pro zasvěcené, církev má systém nadřazenosti, církev rozhoduje, církev soudí, církev si přivlastnila Zemi a život člověka, zastupuje Boha.
Ale pozor: Země i Člověk patří Bohu a až si na to opět vzpomene, pak se k němu vrátíme.
(Toto není proticírkevní, církev se zrodila, aby lidi spojovala, v souladu s filosofií vesmíru, v souladu s Boží vůli. Sama však začala lidi rozdělovat. Ale to už znáte z historie, mnozí byli upálení a mnozí jsou dnes ještě pronásledování. Věříte inteligentnímu parazitu, nikoliv Bohu. Kdyby byly na zemi skutečné miliony věřících, tak dávno nejsou války, násilí zabíjení. Buď věřím a pak namohu zabíjet, nebo nevěřím a pak zabíjím, nebo souhlasím. Souhlas je v nadřazenosti smrti, spravedlivé a nespravedlivé, zasloužené, nezasloužené apod. další finta inteligentního parazita…)
Tam, kde nestačí již víra v Boha, si mnozí myslí, že nejsou už ovládáni, nejsou v moci parazita.
Tak pojďme dál.
Nadřazenost zůstává a víra rovněž, jen mění podobu. A tak se nadřazujeme díky rase, civilizaci, vzdělanosti, inteligenci, postavení, práci atd. Věříme vůdcům, politikům, penězům… Ti všichni používají jediné lepidlo vaší víry a tím je móda.
Ano móda je ten univerzální lep, na něž se každý z nás někde nalepí, protože univerzální síla Vesmíru je v nás, i když jsme zapomněli, je to přitažlivost.
Prvotní oděv, fíkový list, nabral podobu neskutečné vynalézavosti, čím nápadnější, originálnější, honosnější, tím více zakrývá, oslňuje, tím budí v nás větší důvěru, tím snadněji uvěříme. Slušně oděný člověk je symbolem důvěryhodnosti. Móda však říká co je slušně oděný a stanovuje pravidla nadřazenosti. Stačí připomenout oblečení církevních hodnostářů podle postavení, vojenské uniformy a další uniformy. Pomocí módy pak inteligentní parazit s námi snadno manipuluje.
Ale móda to není jen oblečení, móda to jsou politické názory, světonázory, způsoby chování, způsoby jednání, všechno co nám říká, co máme dělat, jak žít, milovat, jíst, pracovat, bavit se, co poslouchat, co zbožňovat, co kupovat, zkrátka vše…
Inteligentní parazit vám dal za Boha lásky, Boha peněz, neboť za peníze dáte vše. Z toho "vše" však parazit žije a stále roste a je stále větší. Používá různé programy, různé fíkové listy, jak vám zabránit vidět za ně.
To je svět naruby.

Konec filosofování, příště už konkrétní pohled z vnějšku, ale i za fíkový list.

Víra

11. května 2010 v 22:45 | selsky filosof |  Moje citáty
Víra

"Jedinou vlastnosti, kterou se odlišujeme od zvířat, je víra."

"Zvířata ví, člověk musí věřit."

"Víra je míra nevědomosti."

"Čím míň vím, tím víc musím věřit."

"Nevěřím v Boha, vím, že je."

Jestliže existuji já, pak existuje Bůh, jsem jeho součásti."

"Neexistují nevěřící lidé, jen Bohy mají jiné."

"Věřit můžete jen Bohu, ne jeho zástupcům."

Předvolební

9. května 2010 v 22:39 | selsky filosof |  Moje antidepresiva
Předvolební

Volby, volby, volbičky,
pro cvičené opičky.
Kdo prý volí, drží krok,
já zas myslím, že je cvok.

Kdo prý k volbám nechodí,
sobě jenom uškodí.
Ve volbách se volí politici,
mně se líbí odborníci.

Já chci státní zřízení,
kde nevládnou zbarveni.
Já chci správu odborníků
a ne vládu politiků.

Daně, daně, daničky,
plní politikům kapsičky.
Aby se jim dobře žilo,
jejich bříško plné bylo.

Supi v této zemi vládnou,
odpovědnost mají žádnou.
Stvoří systém byrokratů,
ať nakrade jim na výplatu.


Já chci státní zřízení,
kde ti co jsou zvoleni,
jen za práci jsou placeni,
ne v parlamentu živeni.

Vládnout, vládnout, ovládat,
poctivého okrádat.
Samé politické kecy,
žádné užitečné věci.

V totalitě vládne jeden sup,
z demokratů je více tlup.
Obojí však jenom vládnou,
rozum nemá šanci žádnou.

Já chci nové zřízení,
kde Rozum s Láskou se žení,
kde nevládne se, ale řídí
a naše smysly všechno vidí.

P.S.
  
Proč nemohu jít k volbám?
Proto, že není program,
co vyměnil by politiky za profesní odborníky,
vládu za řízení, byznys za myšlení.