Doslov k první části

15. listopadu 2009 v 22:47 | selsky filosof |  Moje I. kniha - Vesmír 1,2,3.
Doslov k první části

"Smrt je cesta k nesmrtelnosti"

Každou kapitolu jsem se snažil vylepšit nějakým citátem, vždy mne napadlo několik podob téhož, podíval jsem se na některé známé citáty známých filosofů a aktéru dějin, pochopil jsem, že mnohé říkají totéž, ale všechny jsou filosofií vesmíru.

Zde si dovolím několik podob vlastního citátu.
"Stát se nesmrtelným, znamená neustále umírat."
"Jen mrtví se stávají nesmrtelnými."
"Smrt je začátek nesmrtelnosti."

I citát je výsledkem této filosofie, a tak když už vnímáte vůni, přeji vám stejné opojení, jaké vnímám já. Začnete cítit a vnímat zcela jiný svět.

V závěru této části vám chci dát pomůcku, která mi pomáhala držet ten nejlepší směr, věřte, že naše nedokonalost je kouzlem celé cesty, já stále nacházím nové a nové obrazy a ty staré jsou minulostí, ale také schody. Neboť v duchu této filosofie čím víc budete vnímat, tím víc se bude otevírat prostor vašeho vidění a budete vědět, že nevidíte vlastně nic. Když to přeci jen zvládnete v určité oblasti (čase a prostoru), dostanete se na začátek nové úrovně.

Tato předložená část je pro mne i vás cesta hledání, první úroveň, druhá část knihy budou jen úvodní kapitoly k některým jevům, druhá úroveň. Třetí úroveň jsou knihy, které bych chtěl k těmto jevům napsat, vnímání světa podle této filosofie. Zde už mnozí z vás budou psát se mnou.

A pomůcka:
Ve všem co chcete pochopit, se zbavte principu nadřazenosti a podřízenosti.
Vše má svůj vnějšek a vnitřek.
Vše posuzujte z více pohledů, vždy musí platit filosofie. Výjimky jsou důkazem nedokonalosti, nepochopením, existují li, jsou vždy součástí filosofie.
Malé potvrzení vašeho správného vnímání filosofie vesmíru, podívejte se na začátek, kdy jsem v kapitole "Mýty" uvedl, že svět není ani materialistický, ani idealistický, ani dualistický. Řekl jsem, že je jedinečný, dipolární, trojelementární, tedy jsem-vidím-žiju a naopak. Asi jste moc nerozuměli. Jsou to tři úrovně vnímání světa, jsem a žiju, je začátek a konec, narození a smrt, pohled z vnějšku a zevnitř, musí být vždy stejný pohled - proměna.

Přirovnání: Pohled na Zemi z vnějšku, z kterékoli části vesmíru, výsledek je vždy kulatá, kulatost je filosofii Země, vesmíru, nic nemůžete změnit, podíváte-li se na Zemi zevnitř, musíte prohlédnout masu horniny, stane li se průhlednou, uvidíte zase jen její kulatost, ať se podíváte kterýmkoli směrem, vždy bude kulatá báně nad vámi, nemůžete nic změnit. To je potvrzení správného vidění, ne mámení, kterým často podléháme. Pro vás tedy vodítko, váš pohled z vnějšku a z vnitřku musí být totožný, proměňující se pak je vaše hledání, pozorování, pochopení správné.

A jak to bude s touto filosofií?
Podívejte se na úvodní citát.
Je vždy odsouzená ke smrti.

Můžete jí přijmout, stane se vaším vnitřním vědomím, vaší součástí, přestane existovat z vnějšku, zabijete ji, bude nesmrtelná. Odmítnete li ji, popřete-li ji, zabijete ji z vnějšku, bude hlodat váš vnitřek, stane se nesmrtelná.
Nepřipomíná vám to něco?

Je to potvrzení filosofie Krista.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama